|
Polenc:Mohl ale to není dobrý nápad..vodil bys je za ručičku atd... ne hráče by to spíše odradilo od hry.... opravdu....
1) vypiš si, třeba i heslovitě kostru příběhu. V questech živých i po netu se často stává, že ti hráč dělá něco jiného, než potřebuješ a vede to obvykle k tomu, že se celý příběh vzdálí od původního záměru.
Té kostry se drž, ale tak, aby hráči nic nepoznali. Nejlépe to zařídíš tím, že je postavíš do situace, kdy je odbočení od toho, co chceš ty stálo spoustuu práce a času (který jim nedovol), zatímco, když udělají to, co potřebuješ, je nebude stát tolik, případně nic, nebo pokud je opravdu chceš přilákat, nastiň jim možnost zisku něčeho, po čem touží, nebo by se jim mohlo hodit v budoucnu.
Nikoho ale netahej násilím, hráči nesmí poznat, jak s jejich postavami manipuluješ.
2) Drž hráče ve střehu
- to jest. pokud něco hledají, nedovol, aby hledané informace našli najednou a aby ti informace byly přesné a úplné. Dávej jim informace po kapkách a občas kusé, neúplné. Hráče tím víc vtáhneš do děje a budeš je tím ke hře motivovat.
Tohle ale neplatí v případě popisů charakterů lidí, nebo vzhledu místnosti, kterou měli možnost dostatečně dlouho zkoumat. Tam se naopak rozepiš a dej si záležet na podrobnostech. Vyhneš se pak otázkám hráčů v mimohře, které občas zdržují.
3) CPéčka - hlavně ať jednají logicky a důvěryhodně. Také nepřipusť, aby CPéčka vodila postavy za ručičku od startu k cíli. Správné CP je....jako Gandalf z Pána Prstenů.
4) PJ by neměl mít herní postavu, dochází pak ke střetu zájmů, kdy PJem ovládaná postava má velké výhody oproti ostatním. Tímhle tě asi moc nenadchnu, Ale Luna je dost výrazný příklad toho, jak by to nemělo být. Ono je dost nereálné, aby dvanáctiletá holka byla šéfem organizace, jejíž členové chrání něco, co může být pro spoustu lidí životně důležité, a navíc organizace, jejímž členům jde často o život.
Někdy je ale PJská postava zapotřebí. Pak s ní zacházej, jakoby patřila obyčejnému hráči. Čím méně bude vyčnívat, tím lépe. Měla by míst silné i slabé stránky , stejně jako ostatní postavy. Měla by být na stejné, nebo jen o málo vyšší úrovni než postavy ostatních hráčů.
5) hráči a jejich postavy - snaž se, aby postavy byly zhruba stejně silné. Ono, když v této oblasti nastane nerovnováha, hráči slabších postav budou naštvaní. A silní se nebudou moci hájit jinak, než tím, žes jim dovolila mít postavy tak silné, jak jsou. Může se pak stát, že dobří hráči slabých postav ti odejdou a horší hráčí silných postav zůstanou a hra se staně přehlídkou ukázek toho, co umí a jak se mezi sebou předhánějí. A hra o tomhle být nemá.
6) Popisy okolí a činností:
nepřeskakuj mezi nimi od jednoho k druhému, snaž se udržet logickou návaznost - líp se to čte a pak i hráči nebudou dělat ve svých popisech chyby v tom, kde jsou a co mají po ruce. Také budou reagovat na to na co mají.
|