Duší celkem: 900
Přítomných duší: 0
V krčmách: 0

      =--Husí brk--=
      Knihovna zve čtenáře do svých pohostinných komnat.

      Autoři, díla posílejte přes šuplíky, v případě problému pak zašlete svého havrana Kanyapi

      Správcem tohoto fóra je: Kronikar

      Vyhledávání:

      Obnovit <<  2  >>

          13:30:46  23. března 2017
      Zpoza regálů se vynořila obrovská levitující náruč papírů zmačkaných i nezmačkaných a dokonce několik určitě kdysi divoce vztekle zmuchlaných, poté ale pečlivě uhlazených a vyžehlených. Náruč se chvíli zmateně potácela mezi psacím stolem a těžkým dubovým křeslem, než se se zklamaným výkřikem rozplynula ve změť třepotavě se snášejících bílých a zažloutlých listů a odhalila ve svém nitru smutnou postavu Kronikáře.
      "Nenajdu to, já to snad vážně nenajdu..." povzdechl si zklamaně a světloplachý zrak mu jako bludný rytíř začal těkat po písemnostech usazených kolem něj.
      A oči se mu opět rozzářily, jak se spatřením tolika pečlivé práce brku a inkoustu pocítil znovu na koni, i když to asi nebyl žádný bujný hřebec, spíš postarší kobylka.
      "Zato jsem našel něco jiného a rozhodně vám to mohu doporučit. Přečetl jsem to všechno s chutí nejen já, ale i Sancho. A to jsem myslel, že ten vůbec číst neumí, jak je líný. Jen by se povaloval v kavárně, rozhodně by se nevydal do přírody, třeba na Havraní skálu jako Elanius. To Katana se v kavárně naopak určitě cítila Bohom opustená, schválně se jí zeptejte. V oddělení poezie to Yenn přehnala s nějakým divným nápojem a nechala otevřený soudek, z nějž polovina vytekla na podlahu. Máme tam teď úplné Moře. Tam snad radši ani nechoďte, než to uschne. Zato v próze se nám tentokrát obzvlášť urodilo. Scarecrow tam přivedl kohosi, komu říká Psychopomp, a teď tam s Bajajou od Kibe pozorují tornáda, která vznikla z Lutových Vírů. Takže nejlepší by bylo jít za nimi i s Arsi. Spolu, ano, lásko?
      A půjdeš tam s námi také, synovče? Synovče?!?"
      A Kronikářova záda zmizí mezi regály, zanechávajíce za sebou jen hebké ticho dosedající na rozsypané listiny jako jemný stříbřitý prach.


          22:52:28  13. února 2017
      Kronikář se zjevil v náhlém záblesku světla. Vypadal poněkud zmateně a přiosleple mžoural do šera. Chvíli nato se objevila i hromádka knížek, které se mu podařilo jen tak tak zachytit.
      "Chudáci moji malí," pohladil je láskyplně a odložil je na stůl.
      Věnoval vám letmý úsměv, jakože se vám bude hned věnovat, jenom mu musíte dát chviličku. S výrazem slavnostního odhodlání zapíchl špendlík do mapy na korkové nástěnce. Teprve potom se posadil na židli a spokojeně si oprášil oblek.
      "Vy mi to nebudete věřit, měli jsme tu dnes kontrolu. Jak se zdá, vedeme tady záznamy natolik pečlivě, že si tam nahoře myslí, že jim tajíme minimálně nějakou tu vraždu." Zdá se, že jej ta myšlenka velmi pobavila.
      "Asi v tom budeme muset začít dělat trochu nepořádek a vzít si dovolenou. Jenže tady jsou všichni tak zabraní do práce, že na nějaké volno nemají ani pomyšlení. Přiznám se, že jsem se onehdá natolik začetl v knize nějakých proroctví, až jsem úplně zapomněl na svoje kakao a ona mi na něm vyrašila plíseň."

      Jedna z knih se pokusila nenápadně odplížit, ale Kronikář si jí všiml včas a rychle na ni položil meč, který ležel pod stolem. Nebyl si ale jistý, jestli to vůbec bude stačit, takže pro jistotu neposlušný svazek zatížil ještě váhami a stříbrnou korunkou.
      "Já vím, já vím. Vás takovéhle malicherné strasti vůbec nezajímají, ale když já si můžu popovídat tak akorát s kachnami, když je krmím v parku. A to se na mě ještě podezřívavě dívají.
      Ale vy jste tu kvůli knihám, to se také cení. Hned vám mohu doporučit nějaká nová dílka, hned třeba v Humoru. Ačkoliv pozor, to od Komara je vskutku Pohádka pro otrlé.

      V Próze zase Wolfric napsal Chladná slova, jež by měla planout. Abych se trochu zahřál, Scarecrow mi přinesl Kříže, kosti a puerh, no není to od něj milé? Spolu s Flawe_SIlence se přišla krásnou literaturou pokochat ještě Slečna Bee, kterou jsem tady nikdy předtím ještě neviděl. Doufal jsem, že se dámy zdrží, ale odešly tak rychle spolu s Hafie, že jsem jim málem nestihl říct ani Sbohem.

      Kdyby se někdo divil, proč máme v Literární kavárně tolik bonsají, tak to si jen KingKarazhane zakládá Les. Samozřejmě, Elanius to pokládá za Mrhání časem a místo toho se věnuje kávě a knihám. Ach ano, kdyby se náhodou mezi návštěvníky objevila Duša dcéry krála, tak jí vyřiďte, že se po ní sháněla Katana.

      Jako takovou závěrečnou třešničku na dortu jsem si nechal Azeret, která nám do Poezie přispěla dílkem Stuha.
      Měli jsme tenhle měsíc vskutku pěknou úrodu děl, co říkáte? Jsem si docela jistý, že by to chtělo nějakou oslavnou fanfáru," promnul si Kronikář spokojeně ruce a vyskočil ze svého křesílka s čiperností, jakou by od něj nikdo nečekal.
      Přešel k mírně zaprášenému gramofonu a vytáhl z police vedle něj snad ještě zaprášenější desku. Opatrně ji očistil rukávem a nechal přehrávat.
      Chvíli velmi zaraženě poslouchal tóny, které gramofon vydává, a pak si povzdechl: "Zase Queen. A to tady tahle deska nebyla ani měsíc..."


          17:24:14  22. ledna 2017
      Ozvala se rána. Pak zvuk, který může udělat pouze hromada knih, která na někoho spadla. Následovalo tiché a rezignované: "Au."
      Chvíle ticha.
      "Pomoz mi vstát, synovče." Po několika okamžicích zuřivého štrachání a nadávek polknutých jako příliš horký čaj se zpoza rohu vynořil Kronikář, i na svoje poměry mnohem rozcuchanější a zaprášenější.
      "Buď tak laskav u udělej v těch seznamech nebezpečných stromů, květin, hub, mechů a lišejníků pořádek. A až budeš hotový, pošli mi sem uklízečku, musím si s ní vážně promluvit, tohle už překračuje všechny meze."
      Horlivý šepot zpoza regálů.
      "Ach tak, my nikdy neměli uklízečku... No, tím se mnohé vysvětluje. Tak tedy sežeň nějakou uklízečku, abych si s ní mohl vážně promluvit. Zkus najít nějakou, která nám nebude krást ovce."

      Kronikář si povzdechl a s něhou a péči položil na stůl pár časem sešlých svitků. "Já se vám hrozně omlouvám. Víte, jeden by očekával, že když se na něj někde čeká, tak mu to ostatní řeknou... No, ale už jsem tady, už jsem tady." Chvíli si vás prohlížel a pak se usmál: "No, nevypadá to, že byste se tak moc změnili, takže asi nejdu zase tak pozdě. Tady v Knihovně je čas vůbec hrozně relativní pojem. Zrovna tak před půl hodinkou jsem našel na stropě v oddělení Krutého a neobvyklého zeměpisu pravěké malby staré alespoň dvacet tisíc let. Včera tam ještě nebyly..."
      Ještě pár okamžiků roztržitě poklepával prsty na stůl. "Ale co jsem to chtěl... Ach ano, Knihovna. Letos se urodilo, a to je teprve leden, vážení.

      Hned taková Próza, to je potěšení. Třeba takhle Flawe_SIlence nám napsal Proč při hodině nedávám pozor?! To mi připomíná má školní léta, když jsme tenkrát našli jednomu učiteli v kabinetě pláž a- No, eh, raději nic. To, o spáchala Arsi, to je ale úplný Hřích. Doslova. Možná pak uvítáte Milující náruč bažin od Wulfrica, ačkoliv ona spíše přivítá vás, vždyť znáte bažiny. Nicméně pořád lepší bažina plná vody než poušť plná jedovatýh škorpiónů, ale vody se tam nedohledáte.

      V Poezii díla rostou jako houby po dešti, zkrátka jedna Radost. Samozřejmě, kde by se v knihovně vzal Déšť, ptáte se, ale zkuste se zeptat KiwiNky, ta o tom něco ví. Ačkoliv Elanius zase tvrdí, že je to tu v poslední době poněkud Mrtvé a prázdné... No, má vlastně trochu pravdu. Poslední dobou vás v Knihovně vůbec nevídám. Přiznám se vám,že mi ta vaše společnost chybí. Dokonce i KingKarazhane se ptá, Proč za námi chodíte tak málo. Azeret nedávno zrovna mluvila s mým synovcem, ale zachytil jsem z toho jenom její 'Něco ti ukážu', povím vám, že jsem si myslel, kdo ví, kam to spěje, ale naštěstí se ukázalo, že šlo pouze o další literární dílo.

      V Kavárně se zase někdo rozhodl uspořádat Noc u ohně. Mně se to vůbec nelíbí, oheň v Knihovně je moje Noční můra, ale KingKarazhane mi slíbil, že na to dohlédne a vezme s sebou pro jistotu hasící přístroje. Ale jestli z toho vznikne požár, tak si mě nepřejte. Pošlu na vás mluvícího klokana, to uvidíte ten tanec."

      A zase horlivý šepot zpoza regálů. "Co to povídáš, synovče? No to je úžasné, vskutku úžasné. Hned si s ní promluvím. A ty se běž pustit do těch seznamů, někdo v tom přece musí udělat pořádek a já nedokážu dělat úplně všechno." Kronikář si zamnul ruce a provedl hrdinský pokus se alespoň trochu oprášit. Úplně stejně se mohl pokoušet nabrat vodu do cedníku.
      "Musíte mě omluvit. Pracovní pohovor, nesmím dámu nechat čekat." A zmizel v šeru a prachu Knihovny přesně takovým způsobem, jakým by to nedokázalo udělat sluneční světlo, kdyby se sem někdy bylo vůbec dostalo.


          10:35:17  22. ledna 2017
      Ti, kterým se doma povaluje poslední výtisk Daily Mirroru, si dnes ráno všimli, že stránka s díly z Knihovny se poněkud změnila. Jako by se písmena posunula, aby udělala místo tomuto textu...

      Drahý Viktore,

      vím, že to máš v poslední době těžké s veškerou tou politikou, a slyšel jsem o té tragédii obou tvých dcer, velmi mě to mrzí. Ano, trochu pozdě, já vím, ale sem se zprávy zvenčí dostávají pomalu. Znáš to, jeden se věnuje knihám a svět venku pomalu přestane existovat. Prý z jedné z těch tvých knih udělali pohádku pro děti, o je na tom pravdy? A další zase někdo zazpíval. To se tady u nás v Knihovně vůbec neděje. Jestli ještě někdy vycestuješ z domoviny měl bys se zastavit a všechno mi to pořádně povyprávět.
      Bylo by to nádherné, dal bych ti přečíst všechna ta nová díla, co mi tady zrovna leží na stole. Řeka od KiwiNky, nebo možná že by se ti Keshickovo Starší ze sluncí líbilo více? Potom ještě Tolpen přispěla básní Hromokrvý, pokud si ale nevybereš z poezie, tak potom akorát od Hejli Cesta daleká. Ale věřím, že to znáš ty sám nejlépe, že?
      No, ode mě to bude asi všechno, stejně Havran říká, že za takhle dlouhé svitky zpráv není placený, a mně dohořívá svíčka. Brzy mi napiš.
      Tvůj Kronikář


          22:01:35  21. listopadu 2016
      V chodbách Knihovny je již několik měsíců hluboké ticho, rušené jen občasným podezřelým zašustěním či křupnutím v místech, kde by nic křupat nemělo.
      Kronikář, ač sám již notně křupavý, se tu v poslední době nevyskytuje.
      Nyní se ale chodbami rozlehly kroky a za chvíli se jeho vyčouhlá, okabátovaná postava objeví ve vstupní hale.
      Vypadá ještě zaprášeněji než obvykle a v náručí nese hromadu svitků.

      "To je nepořádek, to je zmatek," mumlá si pro sebe a soustředěně našlapuje, jako by se bál, že zakopne.

      Pak se zastaví a opatrně složí hromadu na známý stolek vedle schodiště.
      "Tak, snad to tu někdo najde," zabručí a spěšně odšustí zpět do spletitých chodeb prastaré budovy.
      Pokud si dáte práci, můžete na svitcích tyto popisy:

      Scarecrow - Strašák

      Ticho - KiwiNka
      Tolerance? - Azeret
      Hlas z pusté jámy - Elanius
      Čekám - KiwiNka
      Noční dech - Azeret
      Hořká číše - Elanius

      Afroditina krása - Flawe_SIlence
      Růže -KingKarazhane



          22:53:45  9. února 2016
      V poslední době není v chodbách Knihovny Kronikáře příliš vidět. Dokonce ani stopy v prachu rozlehlé vstupní haly nenajdete. Jen jedna jejich řádka vede ode dveří přímo ke stolku vedle schodiště.
      A na stolku leží prosincový výtisk Daily Mirroru, otevřený na jedné z posledních stran.


      Drahý Karle,
      v poslední době na tebe často myslím.
      Asi je to ročním období, ale máme tu v Knihovně duchy. Jeden z nich se zdá pocházet z minulosti. Neustále mi vyvolává v hlavním sále nějaké leduplné výlevy z dětství. Další vyvolává výjevy večeře u nějakých chlupatých obrovských dvounohých tvorů a třetí se schoval do sklepa, kde vyhrožuje scénami prázdných polic a promrzlých chodeb.
      Nevíš, co s nimi?
      Sněží.
      Ne, že by se tu sníh příliš odlišoval od mlhy, klesající a stoupající v chladných pramenech kolem oken a ne, že by to někoho kromě mne zajímalo, ale v mnoha knihách se popisuje ten čas, kdy si celý svět dá dvacet.
      Střechy se pokryjí bílou záplavou a okénka oranžově svítí do předčasné noci. Opuštěné holčičky škrtají sirkami... ale to byl jiný příběh. Jiný život.
      Ale dost nostalgie. To dělá ta zima, světlo svíček a teplo krbu.
      Když je takové počasí, lidi si možná radši sednou k nové povídce nebo přečtou před spaním báseň. Po dlouhém čekání tu konečně máme Scarecrowovo Téměř uvěřitelné vyprávění Gröma Řetězovouse. Doporuč to svým trpaslíkomilným známým.
      Do oddělení poezie zavítal náš starý přítel, Holyan. Věř mi, že stojí za to se tu za ním zastavit.
      Vedle něj ještě tentokrát najdeš pergameny s básněmi KiwiNky, Miyori a Elánia...

      Poslední list je roztržený a kus dole chybí.
      Zůstaly jen otisky drzého, zvědavého havraního spáru.


       
         Alim_Thor
        22:50:38  1. ledna 2016
      Hezká věc, šlo by nějak zakomponovat i do quick menu? :) Momentálně se mi tam složitě proklikává


       
         Lutus
        22:09:26  1. ledna 2016
      Vytvořit soutěžním dílům v knihovně vlastní sekci je podle mě výbornej nápad. Skládám vám poklonu :)


       
         Kanyapi
        21:39:14  1. ledna 2016
      V novém sále Knihovny, Aréně Tvůrců, můžete konečně hodnotit díla ze soutěže Zimní nálada.
      Zveme všechny, aby se podíleli na zvolení nejlepšího literárního díla letošní zimy, obujte si prosím bačkory, na dlažbě je chladno, nalijte si čaj a punč a vpravo u Oddělení s omezeným přístupem jsou sušenky.
      Unikátní sál se uzavře zhruba za čtrnáct dní při slavnostním vyhlášení vítěze, neváhejte tedy, nebo na vás občerstvení nezbude.


          01:45:49  26. listopadu 2015
      "První sníh!" Kroky, které jsou slyšet zpoza regálů, jsou tak zmatené, jak jsou rychlé. "Zavřít všechna okna!" káže hlas vládce knihovny energicky. "Přichází zima! Proč mi to nikdo neřekl dřív? Honem! Ať nenavlhnou! Zachraň se, kdo můžeš! Jestli se mi rozpije inkoust, budou padat hlavy!" honí zoufalý Kronikář knihovníky, kteří se pod jeho taktovkou patřičně činí.

      "Omlouvám se, já vím, opět pozdě," vynoří se následně z jedné uličky s náručí plnou tlustých knih, stále ještě krajně rozčilen, "ale tohle jsem opravdu nečekal. Taková kalamita! Tak brzy! Proč já nikdy o ničem nevím," brblá si nespokojeně a suší z rukávem hřbet jednoho z postižených svazků. Jakmile ovšem knihy ostřížím zrakem zkontroluje a usoudí, že se jsou v pořádku, jeho tvář se opět rozjasní. "Zeď! Měli bychom tady postavit něco pevnějšího, co by udrželo venku nejenom zimu, ale i nájezdy nemrtvých a nějakého toho draka nebo tři."

      "Ale kvůli tomu tu přece nejste - vím, vím; Věk vážky opět pokračuje, a Tolpen vzkazuje, že další kapitolu vám napíše Za pizzu." Kronikář se zamyslí.
      "Možná bychom sem měli dát cedulku "Krmení autorů zakázáno". Věřili byste tomu, že někteří předávají svá díla se skvrnami od kávy a majonézy? Jeden dokonce založil svou povídku kolečkem od salámu, hrůza," otřese se ukřivděně, až málem zmizí v oblaku prachu, jenž se zdvihne z jeho hábitu s vyšitým vlkem.

      "Věřte mi, Já, ..." kýchne vzápětí do ponožky, již hbitě vyloví z kapsy, "...bych o tom měl něco vědět." dokončí. "No, Molly vám o tom určitě poví něco víc v sekci Poezie," pronese. Pak se poškrabe za uchem, vytáhne odtamtud pětník a zatváří se zamyšleně.
      "Něco mi říká, že bych měl zkontrolovat oddělení ilusionismu... Nebo ty lvi v účtárně. Ten jejich nejstarší se mi vůbec nezdá." Vrátí minci na místo.
      "Kde že jsem to - ach, ano. Ta poezie," povzdechne si skoro zasněně. "Krása Tvá..." zarecituje se zamilovaným pohledem upřeným na jeden z objemných svazků, které si přinesl. "Ta je od Azeret, kdybyste nevěděli," pokývá trochu roztěkaně hlavou.

      "V Kavárně pak pro vás máme Hvězdnou noc od... no vida, od Elania," usměje se nad jménem dalšího pravidelného přispěvatele. "No, jak to tak vypadá, jeho hvězda nezanikne ještě hodně dlouho," usoudí spokojeně. "Vůbec, uvažovali jste někdy o tom, kolik má básnická hvězda cípů? Mně přijde správné, aby jich bylo sedm. Je to takové... božské."

      Pak se nenápadně rozhlédne, diskrétně se nakloní kupředu a zašeptá:
      "Mimochodem, taky tam pláče nějaká Zoufalá dívka, prý od Myiori, takže kdybyste byl někdo tak laskav a tu dámu utěšil... myslím, že pomoci by mohla třeba Čokoláda, jsem si téměř jistý, že jednu si schovala do Humoru KiwiNka. Určitě se nebude zlobit, když ji užijete k tak šlechetným účelům," zamrká a nervózně se usměje.
      "Ale pospěšte si, než nám vytopí Kavárnu. Nebo než ten skřet zabaví všechny knížky," zamumlá si pro sebe a majetnicky si přitiskne knihy k hrudi, než se zas pomalu odšourá do přítmí regálů.


      [1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10
      [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20
      [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30
      [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40
      [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50
      [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60
      [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70
      [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80
      [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90
      [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100
      [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110
      [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120
      [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126

      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2024 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).