Duší celkem: 900
Přítomných duší: 0
V krčmách: 0

      ### Hráči sobě ###
      Podělte se s ostatními o své názory a zkušenosti.

      Správcem tohoto fóra je: Townie

      Vyhledávání:

      Obnovit <<  37  >>

       
         Cmech6
        22:16:52  3. ledna 2013
      HA!

      Osobně si myslím, že dokonalý nábor provést lze! Primárně jest to o tom, že nemůžu vzít jen tak někoho, ale opravdu si vybírat, resp. brát jen ty lidi, které znám a vím, že jsou schopní a ochotní a umí to... ;-) Dále kvalitní PJ by neměl mít problém neaktivní hráče z q vyhodit (přijmout) a herně to zvládnout - to jest dle mého soudu "standartka". Skupinovky mi přijdou ideální pro lidi, kteří se znají, např. spolu hráli na živo, ale bo jsou již starší a každý zcela jinde, tak jim holt nezbývá nic jinčího, než hrát online. Příkladů jest mnógo - viz. Chodec (neofi q), apod. Brát nováčky z verbíře je opravdu problém a málokdy to dopadne, nicméně vždy to bude o tom, že skupinovky jsou výrazně náročnější zhlediska času a to nemluvě o tom, že se Vám skupinka rozdělí... :D Zhlediska PJ jsou obě varianty o tomtéž, jen jedna je výrazně časově náročnější (s přibývajícím počtem hráčů ve skupince). Každopádně mám asi jednodušší situaci, neb jsem ve všech svých hrách vždy improvizoval a de facto se nechal inspirovat hráči na co mě navedou. Čili - ano, mám jakous kostru příběhu, ale vůbec mi neva, že hráči mají jiné cíle a jiné priority a třebas sa mi na to zcela vykašlou (klasické "úkolostní q") a jdou dělat něco jiného. Byl bych blázen, kdybych jim to nedopřál, nemá smysl je "rvát do latě", bo pak je to přestane bavit tuplem... ;-) Čili suma sumárum - primární jest čas a až pak dovednosti PJ, resp. kvalitní PJ by s ani s jedním neměl mít problém a měl by znát své možnosti. Což už je horší, protože časové možnosti se rovněž v čase mění, takže není nic horšího, než "to dobře rozjet" a pak hráče "otrávit" neaktivitou (vlastní zkušenost)... :( Skupinovky mají ještě jednu přednost - jsou daleko zábavnější, když se sejdou lidi, pak v podstatě jen stačí tu a tam něco zkorigovat, ale hraje se to samo... ;-)

      A, ruku na srdce, hra s jedním hráčem je prostě nuda… ;-)

      Díky a pěkný den.


          14:59:37  9. prosince 2012
      Osobně si myslím, že skupinovky nejsou dobré pro hraní online. Emoce tam moc neproudí, nikdo nemá (neměl by mít) čas sedět jenom u jednoho brůža. Lidé se odchylují od charakteru, protože jej zapomínají a tím pádem PJ musí hodně dobře a nenápadně rvát hráče do správného RP. Skupinovky jsou rozvláčněné a nudné a PJ a ani samotný hráč s tím vůbec nic neudělá, protože nemůže nikoho nutit do hraní. Nadšení pohasne a s tím i aktivita, a kde není aktivita jedné figurky, není aktivita ani jiných.

      Osobně si myslím, že pro hraní online jsou lepší hry o jedné linii, která se prolíná miniliniemi jednotlivých postav. Postavy by měly v zásadě chtít to samé a navzájem se předhánět, aniž by věděly, že ten mizera, co je zase vypekl, není CP nýbrž druhý hráč. Nemusí na sebe čekat, někomu se vnucovat a složitě vymýšlet odchod. Potkávals ho a najednou zmizel. Super, ne? O „soupeře“ méně. Nebo je to průser? Musíš ho hledat? OK, proč ne, hlavní linie počká.

      Takže k otázce. Vést družinku tak, aby hra byla chytlavá a atmosférická v zásadě nelze, protože nelze udělat dokonalý nábor, který by dal dohromady podobné povahy hráčů (co by si vybrali za postavy už je jedno). Ať už je sebelepší PJ, myslím si, z osobní zkušenosti, že družinovky jsou méně kvalitní. A pro méně zkušeného PJe, který si to není ochoten přiznat a nemá potřebné zkušenosti, to může být nehorázně demotivující. Protože mu asi nikdo neřekne, že to není jeho chyba, ale že je to chyba svobody managementu času jednotlivců a virtuálního světa.


       
         Morgh
        11:38:48  9. prosince 2012
      Igni, zkus fórum Mezi 10 světy. ;) Já bych doporučil Neverwinter Nights. (je to hodně založeno na DrD systému).
      ~ ~ ~

      Ale zpět k tématu:

      Hraní se skupinou je hodně nevyzpytatelné, občas nevíte, jak se vám její vnitřní vztahy vyvrbí. Jednou jsem hrál ve velmi zajímavém světě, měl jsem trucovitou povahu postavy se zlým přesvědčením a furt se do ní navážel jeden trpaslík, ponižoval ji a tak. Když byl trpaslík zraněn v boji, má postava ho místo pomoci dorazila...
      Takže nikdy nevíte, jakou čáru přes rozpočet vám hráči vůči druhým udělají! :D
      Když jako Pj při odepisování nechci na nic zapomenout, trochu si to eviduji. Obvykle přečtu všechny příspěvky a chronologicky sepíši osnovu činů mých hráčů. Pak to nemusím lovit a odepisuji tak, jak jsem si to seřadil.

      Samostatné linie mi přijdou zase mnohem časově náročnější. Napíšete jeden den příspěvek, druhý den píšete další postavě, ale ta první vám mezitím odepíše a takhle to jde dál dokola, takže si nestačíte vydechnout.
      Protože vedu např. jeden Q., kde jsou linie vzájemně ve výsledku provázány, tak musím být také opatrný, aby mi vše na sebe pasovalo. Dle mého nejde říci, že jedno je těžší, než druhé, vždycky záleží také na vás, jak si to zařídíte.


       
        Igni
        11:20:35  9. prosince 2012
      Nazdárek, trochu mimo téma :) nepředhodil by mě někdo nějaké klasický pc rpg ? něco bych zahrál nemám nápad


       
         Yavanna
        22:05:52  8. prosince 2012
      Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že mnohem náročnější je vedení celé skupiny, než jednotlivce. Zkoordinovat a vyhodnotit dění celé skupiny je mnohem složitější, než reakci jednotlivce.
      Zbytek už sepsali všichni ostatní.

      Z pohledu hráče je těžké určit, co je lepší. Pokud je PJ schopen postavě připravit takovou linii, jaká jí sedne na tělo a dát jí dost prostoru, může se hráč skvěle bavit. Má tu výhodu, že nikoho nezdržuje a také nemusí na nikoho čekat. Pokud to není jeho PJ. Může si aktivitu přizpůsobit svým potřebám, aniž by někoho omezoval.
      Hraní ve skupině má zase tu výhodu, že se lze s ostatními domluvit na společném postupu. Je tu možnost reakce na spoluhráče. V případě, že se sejde dobrá skupina, užijí si tak více zábavy i legrace, než při samostatných liniích.

      Dle mého názoru má každý z těchto způsobů svá pro a proti. Zda mě hra baví, nakonec záleží na vhodně zvolené postavě, zajímavém příběhu a bezvadné spolupráci, ať už jen s PJ nebo i se spoluhráči.


       
         Alim_Thor
        16:59:13  8. prosince 2012
      Taky mi přijde, že ukočírovat skupinku je o dost těžší. Ono nejde jen o to, že to samozřejmě zabere víc času, ale je to náročné z toho, že vám se po jednom Pj příspěvku sejde hromada příspěvků od hráčů a občas se poštěstí, že se sejdou další příspěvky, které nereagují přímo na vás, ale opět na hráče... Takže Pj musí přečíst tunu textu, pokud možno na nic nezapomenout a pak adekvátně odepsat do děje, kde se hráči přebíjí jeden přes druhýho a snaží ten svůj příspěvek zasadit do děje ostatních, což se ne vždycky podaří, a tak se kupa věcí překrývá a Pj se v tom lehce ztratí

      A samozřejmě, věnovat se všem hráčům tak, aby ten příspěvek byl na úrovni a každej tam měl, to co tam vlastně chěl... To vyžaduje hromadu šepotů, dodatečných informací, aby každý měl TEN pocit vlastní důležitosti... Mno, není to vůbec jednoduchý


       
         Kanyapi
        16:48:15  8. prosince 2012
      Moje zkušenost je jednoznačně taková, že vést jednotlivce nebo quest s paralelními liniemi jednoho či dvou hráčů je neporovnatelně jednodušší než skupina.
      Nemluvím samozřejmě o případech "dokonalé shody", kdy se najde super hráč nebo hráči, kteří si skvěle sednou a všechno dokonale klape prakticky samo.

      Obecně mi ale připadá, že skupina se špatně směruje, špatně zabavuje, pořád se na někoho čeká, lidi reagují na věci, co se nstaly, a nereagují na ty, co se staly, neví, co psát, protože to napsal ten druhý, a podobně.


       
         Townie
        16:12:04  8. prosince 2012
      Je tomu už delší dobu, co jsem v Krčmě hovořil s jedním uživatelem, který měl zajímavý dotaz. Odkázal jsem ho na toto fórum s tím, že ho tu může předložit, bohužel se tak nestalo. Rád bych se toho tedy chopil já.

      V podstatě jde totiž o otázku k tématu současnému, jen už se tolik nejedná o hráčské hledisko. Přesto bych rád slyšel názory ostatních, jakožto hráčů i jakožto PJů.

      Již se zde probíralo, jak je to mezi družinovkami a sólovkami z hlediska hráčského, ale jak je tomu z hlediska technického?
      Je složitější hrát(vést) družinu, nebo jednotlivce?

      Osobně si myslím, že se jedná pouze o odlišnost času, který je třeba investovat mezi skupinou a hráčem, ale přesto je zde jistě něco ukrytého a proto mne zajímá váš názor. Například složitost stavby děje, jeho nenápadné směrování, stejně tak reakce z hlediska hráče. Dokážete reagovat snáze na skupinu, nebo si bohatě vystačíte se vstupem PJe? Odvážíte se přiznat, že nevíte kam dál a místo příspěvku "bezvýznamně stojím a krčím rameny" požádat o pomoc?

      Ale to jsem trochu odběhl. Jaký je tedy váš názor na složitost vedení/hraní sólového questu a skupinovky? Budu vděčný za každý názor. :)


       
         Hulda
        21:50:07  29. listopadu 2012
      Pavettka: Pozor na ty chodský tance, tam se jedná o víc, než jen o hopsání. Vášně je tam dost, a né že né.

      Ale k tématu. Já mám rád oba druhy questů. Sólové i skupinové. I když je pravda, že skupinky by neměly být moc velké, maximálně tak pět lidí.

      Když hraju sám, tak je to takový to: Co si neudělám sám, to nemám. Ale někdo to má raději. A taky se PJ zaměří jen na tebe.
      Zatímco se skupinkou se můžeš trochu opřít o ostatní, a prožít více vedlejších efektů ze hry - jako například rozhovory se svými společníky, řešení problémů originálně, atd...

      Prostě obojí má své kouzlo a každý by si měl zkusit, co mu více sedí.


          21:03:11  29. listopadu 2012
      Osobně preferuji sólové hry. Je to proto, že příběh je pak více šitý na míru a postava může být heroičtější v jakémkoliv smyslu tohoto slova. Družinovky mi přijdou jako stádová hra, která se snaží hrát, i když není co. Postavy brzy zapomenou na své charaktery a jakmile dojde na nějaký spor, postavy se buď nesmyslně neshodnou, nebo naopak shodnou, i když nemají. Nemluvě o tom, že brzy se hra většinou strhne v něco, kde už možná o hru nejde. Kde jde o hráče a nikoliv o postavy. Emoce se přenáší, jako kdyby slova postavy byla 100% shodná s úsudkem hráče. Je to opruz pak řešit neshody, které nadělala postava a nikoliv hráč.

      Sólovou hru bych přirovnala k tangu, kdežto družinovku k chodskému tanci. Hodně hopsání, hodně úsměvu, ale žádná vášeň, žádný řádný kontakt či provázání.

      Je to i tím, že preferuji atmosférická brůža, kde čekám nějaké záludnosti, které za mě nikdo jiný nemůže vyřešit.

      I jako PJ si myslím, že je „realističtější“, že je na to člověk sám. Nebo si spíše myslí, že je na to sám a ani nemá potřebu zjišťovat, zda náhodou není o dva bloky dál někdo, kdo je na tom úplně stejně. Nemluvě o volnosti toho, jak co bude vypadat.


      [1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10
      [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20
      [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30
      [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40
      [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50
      [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60
      [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70
      [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80
      [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90
      [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100
      [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110
      [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120
      [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130
      [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140
      [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150
      [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160
      [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170
      [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180
      [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190
      [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200
      [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210
      [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220
      [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228]  [229]  [230
      [231]  [232]  [233]  [234]  [235]  [236]  [237]  [238]  [239]  [240
      [241]  [242]  [243]  [244]  [245]  [246]  [247]  [248]  [249]  [250
      [251]  [252]  [253]  [254]  [255]  [256]  [257]  [258]  [259]  [260
      [261]  [262]  [263]  [264]  [265]  [266]  [267]  [268]  [269]  [270
      [271]  [272]  [273]  [274]  [275]  [276]  [277]  [278]  [279]  [280
      [281]  [282]  [283]  [284]  [285]  [286]  [287]  [288]  [289]  [290
      [291]  [292]  [293]  [294]  [295]  [296]  [297]  [298]  [299]  [300
      [301]  [302]  [303]  [304]  [305]  [306]  [307]  [308]  [309]  [310
      [311]  [312]  [313]  [314]  [315]  [316]  [317]  [318]  [319]  [320
      [321]  [322]  [323]  [324]  [325]  [326]  [327]  [328]  [329

      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2024 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).