|
Mno. Narozdíl od mementa je tohle životopisná knížka a je to neuvěřitelně realistický a vyspělý text. A nejlepší na něm je právě to, že nemoralizuje a neodrazuje. Je to prostě popis, takže jako výstraha nepůsobí. Naopak, protože třeba pokud se mám přiznat, tak jestli jsem kdy měla nějakou chuť něco zkusit, tak po tomhle. Což je fakt úchylný a neudělala bych to, ale při tom jsem fakt skoro chtěla taky něco si dát... jen jednou. Vidíš? Zkušenost se předat nedá, to nejde. Ale jako náhled je to neuvěřitelný.
edit2: Abych to vysvětlila, drogy nenávidím a nikdy bych do těch tvrdejch nešla, fakt ne ani jednou. Spíš mi šlo o to, že chápu, že poprvý to musí bejt nepřekonatelný. Jenže to je ten vtip, nás průměráky prostě drží dál to vědomí, co by nám to potom vzalo - zatímco druhá část si to radši užije hned a pořádně a na ten zejtřek nemyslí... Zas to určitě někdo děsivě překroutí, ale snad jsem naznačila jak to je.
edit: Juky mě utřel jako psí slintanec hadrem
|