|
Sniper:
Za trest trocha slohu....
Dostal jsem se k tomu pozdě, ale musim prostě oponovat:) pokud chceš takhle slovíčkařit, holt mi nezbyde než to ujasnit přesněji.
Samozřejmě, že fantasy neodpovídá přesně středověkým reáliím, už jen proto, že kdyby odpovídala, nebyla by to fantasy. Každý fantasy svět je o všem do určité míry inspirován světem skutečným, protože to tvoří určitou vazbu hráče, případně diváka, na postavy.
Pokud vytvořím naprosto fantasy svět s vlastními fyzikálními základy a absolutně neantropomorfními postavami, bude to asi chvíli sranda, ale nikdo se do toho nikdy nevžije.
Inspirace skutečným světem je samozřejmě různých úrovní, někdo jen trochu pozmění skutečnot, někdo převezme třeba jen tu podobnost člověku. Záleží na fantasii každého tvořitele, kolik sám dokáže vymyslet, aby byl daný svět stále funkční.
Pokud člověk zvládne utvořit svět, který funguje na úplně vlastních principech, kde je např. vše dotvořeno magií, je jasné, že si může, ba dokonce by měl zadefinovat veškeré jeho další detaily, například fungování krčem. Může magií přenášet třeba kusy zemského jádra na ohřev teplé vody. Než ale uvede svět do života, ať už jako knihu, nebo jako Quest, měl by sám získat o podobných věcech přehled, aby nedopadl jako J.K.Rowlingová...
Dobře, abych z toho všeho taky vyvodil odpověď:
Dračí doupě a taktéž velká část (mnou) známých fantasy světů, je založena na technickém a sociálním prostředí evropy ve všelijaké kombinaci stylů od desátého do tak poloviny šestnáctého století, obohaceném samozřejmě o nějakou magii a pár věcí, kteří si tam autoři přidali z dnešní doby, buď aby hra byla pro dnešní hráče pochopitelnější, nebo z nezanlosti faktů a nahrazení věcí neznámých věcmi známými ze dneška.
Tato poslední aditiva jsou ale dost často pro celý svět poměrně zkázonosná, protože často vznikají kombinace, jejichž fungování by nebylo dlouhodobě možné.
Naštěstí pro hráče, čtenáře a diváky, málokdy se s jedním světem setkáváme ve větší podrobnosti dostatečně dlouho na to, aby tyto zkázonosné elementy vyšli více najevo (což se bohužel právě Rowlingové nepovedlo). Nicméně i tak je velice těžké vybalancovat čistě fantasy svět tak, aby si pozorný hráč/divák/čtenář nakonci trochu neklepal na čelo.
A final:
Proto jsem se pokusil uvést nějaké opravdové historické reálie, aby budoucí světatvořitel nevařil z vody, a reálie buď z historie převzal, nebo je zamítl A VYMYSLEL VLASTNÍ, FUNGUJÍCÍ. V obou možnostech by se jeho svět stal dle mého názoru uvěřitelnější a ač fantasy, fungující.
|