|
Protože bych teď měla pilně studovat na zítřejší zkoušku, v rámci prokrastinace jsem se rozhodla pro svůj první veřejný výstup. Takže, proklínejme zkouškové společně.
Co bych vlastně mohla říct? Nejsem nijak zkušený PJ, natož abych mohla někomu radit, ale stejně důležité je poslechnout si cizí chyby a později se podobným vyvarovat - nebo je vyřešit lépe. Řekněme si to přímo, když někde pokulhává zápletka, pokulhává celý quest.
Sama jsem vedla jediný quest. Nebudu hodnotit jak, ale o co se chci podělit je právě zápletka. Vymyslela jsem si plán, který by, když by se všechno povedlo, dovedl postavy ke zdárnému konci... nebo alespoň k dozvědění se, co se sakra děje - a o to jde, ne? Problém byl už na začátku, kdy jsem si naivně myslela, že hráči budou hrát tak, jak jsem si to představovala. To se bohužel nestalo. A když jsem měla namyšleno, že budou dělat kličky, šli rovně. Začnete nad tím přemýšlet a nakonec vyděšeně zjistíte, že se vám vaše úžasná vize nepodaří uskutečnit.
Protože jste stále naprosto nezkušení, držíte se svého původního plánu jako klíště. Děláte nejrůznější ústupky, začnete prozrazovat více informací, než jste původně chtěli a z tajemství, které mělo být prozrazeno až někde u konce celého questu, se stane veřejně známá informace. Ale ani ta neplní onen účel, pro který jste ji vypustili ven. Začnete se uchylovat k drobným strkancům do hráčských postav, to se vám ale opět nevyplatí, jelikož se hráčům nelíbí, když jsou někam tlačeni. Ale vy to přes onu velikou úžasnou vizi ani nevidíte a tlačíte je hrdě dál s myšlenkou, že vaši hráči jsou přecitlivělí a nic takového neděláte.
To je moment, kdy byste se měli zastavit, ale pro onu nezkušenost to samozřejmě neuděláte. Pomalu vám vznikne směsice linií, které ač zdánlivě k sobě směrují, hráčům chybí asi půl roku informací, aby bylo možné je spojit. Také se pomalu ukazují chybky, které jste udělali na začátku, protože jste předpokládali, že se bude určitá postava projevovat trochu jinak. S neutuchající nadějí, že se vše nějak vyřeší, se nakonec rozhodnete, že hráče spojíte a půl roku hraní prostě nahradíte dlouhým textem s vysokou koncentrací informací. Asi u druhého odstavce onoho textu zjistíte, že to půjde hodně těžko, protože vaši hráči vůbec nerozumí vaší vizi.
Nic už vás nenapadá, ztrácíte naději, že by se vaše vize vůbec někdy splnila a hroutíte se někam, kde to není vůbec pěkné. A potom to přijde. Okamžik světla. Okamžik, kdy vám to celé dojde. Vaše vize byla hrozná, nehratelná a prakticky nemožná. Vysnili jste si něco, co se nikdy nemohlo stát, jelikož jste hráčům dali jedinou správnou cestu.
Závěrem je tedy vhodné říct, že to cesta, průběh celého questu je tím, co hráče baví, ne cíl. Taky bych doporučila všem začínajícím PJ, aby si vymysleli jednoduchý quest typu "cesta tam a zase zpátky" a nezkoušeli několik linií, které jsou spolu velmi úzce spojeny. Já se o to rozhodně pokoušet už nebudu (tedy aspoň do té doby, než mě napadne nějaká úžasná vize...).
Trochu doufám, že tento text bude aspoň trochu k čtení a že aspoň někoho zastaví před vymýšlením nechutně složité zápletky, když vám chybí předchozí zkušenosti s PJováním. A nebo buďte prostě lepší, než jsem byla já. Hodně štěstí.
|