### Hráči sobě ###
Podělte se s ostatními o své názory a zkušenosti.
Správcem tohoto fóra je: Townie
| Vyhledávání: | |
|
<< 55 >> |
| 00:43:20 27. února 2012 | ||
|
To je ale dost zvláštní filozofie. A dosti zvrácená. Všichni hrajeme, abychom si to užili a když někoho týrám, je to postava, nikoliv hráč. A... já ani postavy moc... netýrám. Kromě toho, hráči jsou ti, co vymýšlí historii/kořeny postavy. Ne já. Tedy vycházím jen z toho, co oni sami mi dají k dispozici. | |
|
(uživatel smazán)
Small_killer
|
00:40:19 27. února 2012 | |
|---|---|---|
|
Pavettka: Však se nehlásím a vyhýbám jako čert kříži, ostatně jako všechny, kdo vypadají na přemakané PJe, nepotřebuji takový quest, který by mi schazoval sebevědomí, že nezvládám napsat tak dokonalé reakce, jako ostatní a kde rozdíl mezi PJem a mnou je téměř nepřekonatelný.
(Tím nechci říct, že by Nakor a Kolaps byli špatnými PJi, jen tam v questu prostě nejsou takové jména a to mi vyhovuje být na stejné úrovni, aspoň plus mínus, jako ostatní.) |
|
| 00:11:41 27. února 2012 | ||
|
|
Small Killere, obávám se, že před PJi jako jsem já nezvládneš udělat postavu, kterou by nemohla minulost dohonit. Jestli totiž žila a stýkala se s lidmi a není posledním přeživším, nemá šanci utéct.
Pokud je historie strohá, posílám k předělání. :o) Nebo si nechávám dát svolení hráče o pojmenování náhodně zmíněných postav.... Nikdy nedovolím, aby postavě minulost nic nedala (nemusí to být jen problémy, záleží na hráčské invenci). Fantasy svět nikdy není tak velký, aby začínající postava měla šanci začít od znova jako zkušený sicco či zloděj. To, že nikoho z minulosti třeba ZATÍM nezajímá, neznamená, že si na ni nevzpomene. Neříkám, že to musí všem vyhovovat, ale taky neříkám, že se ke mně musí všichni hlásit, že? |
|
|
(uživatel smazán)
Small_killer
|
15:37:07 26. února 2012 | |
|---|---|---|
|
|
Pavettka: Přesně kvůli takovým PJům dělám postavy naprosto nezávislé na minulosti. Prostě takové, aby je minulost nemohla dohonit, aspoň, pokud není PJem výslovně dáno, že to má být tak, či naopak, že to nesmí být onak.
Prostě když jsem začinal, tak jsem sice měl dobrého PJe, ale takového, co každou slabost postavy ihned využil a teď i když je to už deset let zpět se takových slabostí snažím vyvarovat. (Ale myslím, že o tom už jsem někdy před rokem v krčme U Dona Simona debatu vedl.) |
|
| 11:40:16 26. února 2012 | ||
|
Já děkuji Wingy za krásný úvod do tématu. 
Pro mě jsou historie a charakter také velmi důležité. Hodně se názorově ztotožňuji s Breberkou. Historii a charakter se snažím vždy provázat. Postava je taková, jaká je, i hodně kvůli své minulosti. U každé informace v historii by se tvůrce postavy měl ptát "Jaký to mělo vliv na postavu?" a u každého charakterového rysu se ptát: "Proč je zrovna takový." A opět jsme u klišé. Opravdu hodně záleží, jak k nim přistupujeme. Každé klišé se dá pojmout trochu jinak, třeba způsobem, který nám ještě není moc známý. Především je špatné, když těchto klišé užíváme zcela účelově. Např. Potřebuju, aby můj hrdina opustil svou rodnou vesnici a poháněla ho touha po pomstě - ááá, už vím - zabiju mu rodinu. Nebo potřebuju, aby můj hrdina byl nelítostný vrah, který nemá rád lidi - ááá, už vím - nechám ho v dětství týrat apod. Někdy nejsou důvody tak prosté. Mám rád, když někdo napíše historii a charakter provázaný a je v něm toho dost, abych si udělal o postavě nějakou základní představu. Ovšem myslím, že se do ní také nemusí psát všechno. Některé věci může hráč u své postavy odhalovat postupně v příběhu (potřebuje však PJe, který mu to umožní). Může ve své historii i zmínit událost, jejíž příčinu postava doteď nechápe. Zkrátka poskytnou svému vypravěči taky něco zajímavého, čeho se může chytit a víc to rozvést. Vždy je dobré, když se nevyvíjí jen příběh, ale zároveň i postava (a tím nemyslím teď její schopnosti, ale spíš jakýsi vnitřní přerod). A k přesvědčení nemám moc co dodat. Tam si zkrátka zvolím něco, co se podle DrD definice tomu hodně blíží, ale nikdy to přesně nevystihuje postavu. Od toho je tu právě ten charakter a jedině jemu zachovávám věrnost při hraní. Nikoli přesvědčení. PS: Lupénka z Nilu je nesmysl. :P |
|
| 17:49:48 23. února 2012 | ||
|
Pavettka: :-D čepička z matčiných vlasů a lupénka z Nilu, a sakra :-D *jde si rychle pročíst postavy* :o))) | |
| 14:28:27 23. února 2012 | ||
|
|
Můj názor na historii postav je shrnutý v říjnovém čísle DM 2011 „Mamííí, kde se berou hrdinové?“ a lehce naznačen v srpnovém čísle DM 2011“R.(I).P.“. Takže to tu rozhodně pitvat nebudu.
Charakter je věc, která, dle mě, musí obsahovat alespoň jednu vlastnost hráčovi osobnosti, protože jinak se to rozplizne při první příležitosti, kdy se PJ dostane na věc, kde je postava v absolutním rozporu s hráčem. A ano, vyplývá to z historie, a proto je dobré se nad historií alespoň trochu zamyslet. Přesvědčení dělám podle historie. Já sama o sobě mohu říct, že jsem ZmD. Proč? Nejsem ochotná někoho zabít a už s trvalými následky bych se musela vnitřně nějak poprat a hodně si je v sobě uhájit a samozřejmě by také záleželo na přístupu toho zraněného. Záleželo by na podmínkách a důvodu, proč jsem ho zranila. Zároveň pomáhám svým přátelům, ale nepomáhám lidstvu, takže se vyhazuji ze ZkD. Neutrál nejsem, protože mám v sobě jasně daný etický kodex a rozhodně si nehraji se slůvky jako je „malé zlo“, „nutné zlo“ nebo „velké zlo“. To, že jako hráč vidím postavu z pohledu druhé osoby je věc, která by se do přesvědčení, dle mě, plést vůbec neměla. Člověk by se měl podívat na přesvědčení z pohledu té postavy. Jak se vnímá ona. Pokud to tak udělá, snadno dospěje k ZkD u paladina, který upaluje čarodějnice a zabíjí skřety, stejně jako ZmZ u matky, která zabila své dítě, pokud si to ona v sobě neobhájí. Je to i proto, že jsme ve fantazy světě, kde jsou hodnoty trochu jiné, než ve společnosti, v jaké žijeme teď. Je potřeba si stanovit několik otázek a podle jejich odpovědí se rozhodnout. Ve středověku byli velmi důležití rodiče. Udělal jim něco? Ukradl jim rodinný meč, nebránil je a nechal zemřít? Náboženství. Vyznává všeobecně „dobrého“ Boha nebo se řídí božstvem jménem peníze? Zabil někoho? Ten někdo byl veřejný nepřítel? Byl to sok? Byl to v očích rodiny nevhodný milenec sestry? Byl to poutník s penězi? Byla to prostitutka? Čeho chce postava dosáhnout. Slávy? Úspěchu? Dobra pro celý národ/kmen? Chce ochránit rodinné jméno? Chce získat věhlasný meč? S tímhle vším se musí svědomí prostě poprat a podle toho, jak se s tím popere je jasné přesvědčení. ... Ad klišé - pokud si Breberka nebo Trym nebo Kahuna do historie napíší největší klišé, jaké je napadnou, budu se smát a budu se těšit, jak to zahrají, protože historie je důležitý start a zakořenění a vím, že jejich hra na základě čehokoliv bude zajímá. Protože oni s tím pracovat umí. Vyhrají si s úvahami, jednáními/reakcemi, vzhledem i s okolím. Pokud je dobrý hráč, je mi jedno, co do historie napíše, já to stejně na něj vytáhnu, až to nejmíň bude chtít a už je jedno, jestli to bude lupénka z toho, jak ho rodiče poslali jako malého v košíku po Nilu nebo krásnou čepičku na hlavě skřeta, která má úplně stejnou barvu jako byly matčiny krásné dlouhé vlasy. |
|
|
(uživatel smazán)
Small_killer
|
11:25:07 23. února 2012 | |
|---|---|---|
|
|
Zde dávám téměř celou historii, kterou jsem tvořil na míru jednomu questu, ale myslím, že by se dal využít do více questů, ano není to dokonalé, jak si tu jistě budu číst, ale myslím, že originální by to mohlo být.:-)
Vyrůstal jsem v zaapdlém koutu kontinentu, odrostlých na vyprávění starého obchodníka s tabákem (strejček Fido) o krajích tam daleko. Už jako malý jsem plánoval, že se tam jendou vydám a že tam zbohatnu na prodávání tabáku stejně jako strejček Fido, který uź bohužel není mezi námi, budiž mu dopřán dlouhý odpočinek na věčnosti. Ale to už odbíhám od svého života, už v jednadvaceti, jakmile jsem dosáhl plnoletosti jsem se rozloučil s mámou, tátou, sestrou, bráchou, druhým bráchou, třetím bráchou prostě celou rodinou a vydal se do světa hledat obchodní kontakty na prodej tabáku. Už prvního dne jsem potkal nezaměstnané hraničáře, jelikož hranice s námi hobity byli zrušeny a tím pádem neměli co hlídat, vypadali divně, snad až nadrženě, toho dne jsem poprvé pomyslil, jestli to nemůže být venku z domova také nebezpečné, ale touha po výdělku byla silnější. Snad o týden později jsem došel do velkého města, bohužel osud byl nepříznivý a hned první člověk mě okradl, vtedy jsem to samozřejmě, źe tehdá jsem to ješté nevěděl, proto jsem sebevědomě vešel do nejbližší hospody a tam si objednal co hrdlo ráčilo, když pŕišlo na placení, zjistil jsem, že nic nemám a tak mi hostinský nabídl, ať si to u něj odpracuju, nebo si to prosedím v šatlavě, do šatlavy se mi vážně nechtělo a tak jsem nabídku přijal, tam jsem se také naučil, jak snadné je šidit lidi a později, a když už jsem tam pracoval z jiného důvodu, než bylo to že musím, tak i krást, ano krást opilcům jejich měšce bylo tak snadné. *Zde je text jak jsem se seznámil s dvěma společníky, ale ten už není aktuální, takže ho vynechávám.* Nedávno, když jsem tak pracoval, přišel do hospody vysoký muž v černém obleku, když jsem se ho zeptal, jestli si něco dá, odsekl možná později a vytáhl velmi, velmi podivnou mašinku, pak i tabák, to jsem se zaradoval a jelikož v hospodě zrovna nikdo jiný nebyl, tak jsem se s ním dal do hovoru, vysvětlil mi, že tento tabák není obyčejný, ale patří do té mašinky a že to pojmenoval vodní dýmka, jelikož je k tomu potřeba vody, jak sám skromě říkal: "To je moje krásná vodnice." moc jsem mu nedůvěřoval, jelikož tabák a voda mi nešli dohromady, ale když jsem poprvé okusil, zjistil jsem, že jsem celý dosavadní život žil špatně. Nyní už vím, že vodnice je lepší než obyčejný tabák. Když mi o něco později elf *(jeden ze společníků)* přednesl, že by chtěl jít za nějakým mistrem Galwainem, či jak se jmenuje, tuto správu jsem přijal s radostí, jelikož tady vodní dýmku určitě nenajdu. |
|
| 20:22:36 22. února 2012 | ||
|
Já postavě vymyslím napřed charakter (který většinou není ani uvěřitelný, ani autobiografický, ale naopak často dost extrémní), a pak teprve se snažím domyslet nějakou historii, která by její chování zdůvodňovala. Historii nemám problém přizpůsobit podmínkám daného světa, s charakterem, jakmile jednou vznikne, už někam uhnu jen těžko.
Co se jednotlivých kolonek týče, vymýšlím jako první charakter, ale sepisuji historii, protože popsat ta složitá vlákna vlastností je nad moje síly. Do kolonky charakteristika se většinou pokouším v několika větách shrnout to, co mělo vyplynout z historie (to kdyby to někdo nepochopil  ), ale moc se mi nedaří vyjádřit to, jaká ta postava ve skutečnosti je, takže asi prostě doufám, že to vyplyne později ze hry.
Poslední bod - přesvědčení. Pro mě většinou dost složité se rozhodnout, protože moje postavy mají většinou k normálnosti hooodně daleko - např. jejich normální chování odpovídá naprosto kladnému přesvědčení, ale pokud se rozčílí, jsou schopné se chovat tak, jak bych já osobně očekávala od ZkZ, takže většinou kančím u neutrálu. |
|
| 19:12:59 22. února 2012 | ||
|
|
Teda, to s tou konkretizací je zajímavý postřeh. I když jsem se už setkala s charaktery, které konkretizovaly a konkretizovaly, až místo jednoho obecného klišé nasekali celou sérii nesmyslů :-)) osobně razím přirozenost plus mít představu, co s postavou dál (přání, plány apod.) Chce moje postava zemřít, protože ji po tragické smrti rodičů omrzel život? Tak jo, má nějakou představu? Jakou a jak vychází z povahy a životních zkušeností? Co se stane, když znovu najde smysl života? Počítám s tím vůbec?...
Pochopitelně není možné od začínajících hráčů vyžadovat podrobnou a stoprocentní postavu. Jak řekl jeden moudrý člověk: každý má právo na svůj vývoj :-) zde ovšem vidím takový zajímavý paradox. Mladý, začínající hráč obvykle hraje s oblibou mocné, silné, schopné a zkušené postavy, přestože by lépe a zajímavěji zahrál něco biografického nebo přinejmenším prostějšího... Zajímalo by mě, jak a jestli vůbec s tímto problémem PJové, přijímající začátečníky, pracují? Mám totiž občas pocit, že řada dobrých PJů se nováčkům vyhýbá (ne všichni a taky to chápu, i PJ si chce užít hru). |
|
[11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20]
[21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30]
[31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40]
[41] [42] [43] [44] [45] [46] [47] [48] [49] [50]
[51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60]
[61] [62] [63] [64] [65] [66] [67] [68] [69] [70]
[71] [72] [73] [74] [75] [76] [77] [78] [79] [80]
[81] [82] [83] [84] [85] [86] [87] [88] [89] [90]
[91] [92] [93] [94] [95] [96] [97] [98] [99] [100]
[101] [102] [103] [104] [105] [106] [107] [108] [109] [110]
[111] [112] [113] [114] [115] [116] [117] [118] [119] [120]
[121] [122] [123] [124] [125] [126] [127] [128] [129] [130]
[131] [132] [133] [134] [135] [136] [137] [138] [139] [140]
[141] [142] [143] [144] [145] [146] [147] [148] [149] [150]
[151] [152] [153] [154] [155] [156] [157] [158] [159] [160]
[161] [162] [163] [164] [165] [166] [167] [168] [169] [170]
[171] [172] [173] [174] [175] [176] [177] [178] [179] [180]
[181] [182] [183] [184] [185] [186] [187] [188] [189] [190]
[191] [192] [193] [194] [195] [196] [197] [198] [199] [200]
[201] [202] [203] [204] [205] [206] [207] [208] [209] [210]
[211] [212] [213] [214] [215] [216] [217] [218] [219] [220]
[221] [222] [223] [224] [225] [226] [227] [228] [229] [230]
[231] [232] [233] [234] [235] [236] [237] [238] [239] [240]
[241] [242] [243] [244] [245] [246] [247] [248] [249] [250]
[251] [252] [253] [254] [255] [256] [257] [258] [259] [260]
[261] [262] [263] [264] [265] [266] [267] [268] [269] [270]
[271] [272] [273] [274] [275] [276] [277] [278] [279] [280]
[281] [282] [283] [284] [285] [286] [287] [288] [289] [290]
[291] [292] [293] [294] [295] [296] [297] [298] [299] [300]
[301] [302] [303] [304] [305] [306] [307] [308] [309] [310]
[311] [312] [313] [314] [315] [316] [317] [318] [319] [320]
[321] [322] [323] [324] [325] [326] [327] [328] [329]
DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2024 DarkAge Team
Přepnout na mobilní verzi webu.