Duší celkem: 899
Přítomných duší: 2
V krčmách: 0

      Názory a komentáře
      Vzpomínka minulého večera

      Vyhledávání:

      Zpět k dílu Obnovit <<  2  >>

       
         Teranell
        10:36:42  21. března 2007
      Andílku.. řekla bych, že to nejsou vesla, ale "vesel" jako "veselý"


       
         Angeluss
        10:30:42  19. března 2007
      O poznání smířlivější. Nemůžu si pomoct, ale vůbec nechápu ty vesla. Zbytek jde rozhodně hloub než ta prvotinka. Je podbízivější. I výrazovost se mi zdá o poznání lepší.

      Mám rád lidi co nepíší jako nikdo jiný. Tvoje písmenka v sobě nesou vcelku nezaměnitelný otisk. Tvůj otisk. Tohle je vážně dobré. Tentokrát už za jedna, ale strop máš tuším mnohem výš...


       
         Perilan
        21:15:43  18. března 2007
      Hm, jak zajímavé... vůbec jsem komentář Muriel nepochopil, asi je tam na mě moc květnatých prostředků a metaforických personifikací... Mno nic..


          10:00:49  17. března 2007
      Má drahá Muriel, nic bych si nepřála víc, než abys právě ty byla čtenářem mých básní. Koneckonců, jsi jedna z mála lidí bezpečně schopných je pochopit
      Moc ti děkuji za tvé hodnocení. Je to pro mne opravdu cenné, slyšet něco tak milého od člověka (pardón, skříly ) o které vím, že ví o čem mluví. Těším se až vás zase, sestřičky moje, uvidím


       
      (uživatel smazánMuriel
        14:26:59  16. března 2007
      Lizo, zlatíčko, mně se také líbí víc než ta předchozí. Skvělá je ta obzvláště její první sloka, protože se tak roztřeseně skví v pryštících myšlenkách celé básně a jako raní probuzení uvozuje báseň. Druhá sloka je ale působivější, řeka nabírá na síle, stává se z horského tiše zpívajícího potůčku mocným hlasitě pějícím veletokem. Používáš v ní již hodně silné výrazy, které jsou již prudší, energičtější než půvabný "svět jako jednohubka na vidličce". To je však dobře. Tato stupňovanost je pro čtenáře přitažlivá - tedy alespoň jsem-li tím čtenářem já.


          20:23:20  14. března 2007
      Mě se líbí víc, než ta první - tvé poezii není snadné porozumět, je třeba číst ji jednou, dvakrát, potřetí - a přemýšlet.
      ..a v očích ocel a na prstech krev... - tento obrat mě přímo magicky přitahuje.


          18:12:31  14. března 2007
      Vím, že jsou si podobné - psala jsem je jen krátce po sobě.
      A vím, že jsou plné těžko pochopitelných slov - nějak mi dávají větší smysl, než slova používaná běžně. Nevím, snad je to marnotratnost, ale prostě se mi takhle píše líp.


          15:30:00  14. března 2007
      Je to pěkné, kouzelné, zběsilé, složité, nachové jako červánky a hranaté jako nalámaná čokoláda na vaření.

      A zamotané jako moje bavlnky v sáčku na vyhození . Ale třeba je ještě někdy rozmotám...

      A abych to vyjádřila bez přirovnání, zdá se mi to přecpané složitostí až k prasknutí . Ale aspoň to člověka přinutí zapojit mozek. Ale já zas na druhou stranu při rozjímání nad básněmi mozek ráda vypínám...

      Takže - já neéévíím... Nevím, jak hodnotit, nevím, jaký z toho mám pocit.

      *po druhém přečtení*
      Už je to lepší, asi lepší konstelace :D
      Prostě jen tak projít tou básní jako muzeem umění.
      Při prohlídce spousta dojmů a představ; pak chaos a nakonec vlastně žádný konkrétní pocit, jen obohacení o něco kulturního :D

      Jako u té předešlé.. Dfojka.. Pro tu podobnost a přeobrazovanost.


          20:56:05  13. března 2007
      Děkuji Kany, děkuji ti na stotisíckrát. Přesně takovou recenzi jsem si ve skrytu duše přála
      Ale má to mezeru, konkrétně jednu (ne, že bych byla tak neskonale ješitná, ale ta jedna je tam opravdu výrazná )
      Totiž poslední řádek druhé sloky. Jak si to teď po sobě pořádně čtu, zjišťuji, že je úplně vedle. Hodilo by se tam spíš něco končícího na "E"... konkrétně nejspíš

      "...anděl padlé naděje..."

      No, snad mi to odpustíte .


       
         Kanyapi
        20:46:07  13. března 2007
      Je skvostná! Miluju surrealismus!
      První slova mi velmi intenzivně připomíná mou milovanou Alenkuv říši divů, druhá nemá správné počty slabik a tak její plynulost skřípe a poskakuje, aby se ale zase do prvních dvou veršů obula s naprostou dokonalostí - a pak - obsahem hodným přirovnání ke klenotu položenému mezi včerejšími lístky čaje a kousky lega (vrchol surealismu v naší rodině) - a počty slabik k zbláznění neuplnědokonalými - ve mě zanechala pocit něčeho delikatesního a mňamózního, i když trochu podezřelého na chuť


      [1]  [2]  [3

      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2024 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).