Stejně jako mí bratří, sestry, rodiče a prarodiče i já se narodil na sídlišti. V malém hnízdě pod střechou jednoho z činžovních domů.
Na rozdíl od mých soukmenovců mám ale už od dětství nějaké vnitřní tušení, že sem nepatřím. Že tohle není přirozené prostředí pro mě. Že posedávání na drátech elektrického vedení a živení se ze zbytků v popelnicích a kontejnerech není to proč jsem na světě.
"Opravdu všichni naši předci žili takhle?" Zaskočil jsem jedno pošmourné a smoguplné odpoledne svého otce nečekanou otázkou.
"Ano," povídá otec. "Co si pamatuju, tak ano. Jen když já byl málý bylo tu těch domů polovic. A i aut bylo polovic. A pole začínala už támhle, kde je teď ta křižovatka."
"A tati," nenechám se odbýt. "Co když tu v dobách kdy děda tvého dědy byl ještě malý nebyly žádné domy a žádná auta. Kde jsme my holubi žili?"
"Co já vím," odsekl mi otec. "Asi na poli."
"A tati?" Pokračuji dál s dětskou zvídavostí. "Nebylo by teda správné, abysme taky žili na poli?"
Otec se na mě vážně podíval a řekl. "A tobě tady něco chybí? Je tu teplo, stále dost jídla. Pravda trochu špíny, ale holub nemůže mít všechno. Pamatuj, že nejdůležitější je založit rodinu a mít děti. A na to je tohle místo ideální."
"Ale, "pokračuji trochu zkroušeně. "Já mám furt pocit, že to takhle být nemá."
"Jenže pocit tě ani nenakrmí, ani nezahřeje." Odsekl mi otec a odletěl k nejblížší popelnici na znamení, že tento rozhovor otce se synem skončil.
Prosím všechny hráče, kteří ode mě dostali havrana s předmětem Hráči sobě, který obsahoval dotazník, aby mu věnovali těch 10 až 15 minut času (o moc více by jim to zabrat nemělo), vyplnili ho a poslali mi ho zpět.
Snažíme se vytvořit modul, který by pomohl každému nováčkovi zde na DA.
Můj havran by měl doletět ke všem, kteří se na DA registrovali mezi 25.9. a 14.11. - pokud jsem na někoho zapomněl, nebojte se a ozvěte se mi.
ad. ukázkový quest ... koukal jsem na ten ukázkový quest i výpis častých hráčských chyb
(doporučuji přečíst - ovšem pouze pro inspiraci
Pak zahoďte pravidla do řeky a hrajte si po svém)
Zrovinka v rádiu hráli Eláni písničku "Od Tatier k Dunaju" (furt mi to zní v hlavě)
a tak mi napadlo tu slovenskou halekačku malinko pozměnit
Ref:
... po Morave k Dunajúúú
pravidlá plávajúúú
Pí-dže-Ji všetkí vraj
v nich ra-du hľa-da-júúú...
Poďme sa v questoch pobaviť
je to lepšie ako film v kině
kde možme sa len Colou napojiť
s vreckom slaných pukancov v klině.
Poďme sa sami sebe smiať
keď ryjeme ústami v hlině
napíšeme tu svoje sny
pre se-ba aj pre i-nééé
Ref:
... po Morave k Dunajúúú
pravidlá plávajúúú
PídžeJi všetkí vraj
v nich radu hľadajúúú...
Nu, já se v myšlenkách vyžívám a nikdo si zatím nestěžoval.
A to to často bývá celkem sáhodlouhá záležitost. Spíš tím i ten prostor vyplnuju protože mi je přímo proti chuti napsat pár řádků když není na co reagovat. No to ani ne, spíš je třeba v povaze postavy na to co se děje kolem moc nereagovat, jakožto zamlklého zabijáka nebo i špeha například. Spíš se chovat co nejvíc nenápadně.
Takovou situaci můžou naopak jen myšlenky oživit.
A z toho vidis, ze PJ nakonec stejne potrebuje vic cit pro hru a svoje hrace, nebala bych se pouzit slovo empatii, nez pevne dana pravidla vedeni questu. Tak uz s nima dej konecne pokoj a di si hrat
Spinale, moc to vsechno resis. Ma to byt zabava, ne? Tak, sakra, kdyz me a moje spoluhrace bude bavit psat o snu plnem nahaneni slepic do kurniku, stejne si o nich budu psat, at uz mi to nekdo oexpuje, nebo ne
EDIT: Mysleno tak, ze to tak budu v pripade spoluhracskeho konsensu delat, at uz oficialni nazor na to je jakykoli a klidne velmi odsuzujici.
Dracak je zalezitost fantasie, pravidla a vsechna doporuceni jsou jen takova berlicka, ktera jsou tu hracum a PJ spis ku pomoci, aby se jim rozhodovalo snaz, nez k omezovani.
Zkus se na to nekdy podivat z tehle stranky, a ne porad resit, co je a co neni chyba.