|
Hmm, nemůžu si pomoct, ale alchymista by zpočátku vážně měl družinu v první řadě VYBAVOVAT a dovybavovat, za což by ho měla družina v boji chránit a pečovat o něj - tím se to přeci vyrovná a je to fér, tak byl podle mě alchymista zamýšlen. Za těch spousta lektvarů zdarma a věciček, co běžně neseženete, se přece pak vyplatí věnovat pár chvil alchymovi při hledání magenergie a základů - jakoby to přece i odpovídá realitě.
Co my jsme tak hrávali dračák, měli jsme v družině theurga (Toxa ho hrával) a to byl, jak říká Devlin, docela vraždící stroj. Stačí se propracovat do těch vyšších levelů (v normálním DrD to jde relativně rychle, domluví-li se tempo a je zájem) a potom? No, myslím, že mi nevyvrátíte, že SCHOPNÝ theurg je od určité úrovně NEJSLILNĚJŠÍ postavou v celém dračáku. Umí-li ho hráč opravdu DOBŘE zahrát, nemá moc konkurencí. Vždyť: zakouzlí si zbraně tak, že jsou dokonalý. To samý udělá z brněním. Pro svou ochranu si vytvoří elementála, kterej je navíc ještě praktickej. Pomocí astrálních sfér má pak prakticky neomezený možnosti, který můžou bejt v důsledcích fatální.
Takže alchymista rozhodně hratelnej JE, ale není pro lamy a zbrklý hráče - ty neobjeví jeho potenciál a nikdy v jeho hraní nebudou dobrý. Navíc časem si hráč i PJ všechny potřebné házecí procedury tak zautomatizují, že nezaberou o moc víc času, než obyčejný hod na past.
Nadále nemůžu souhlasit s něčím, co zde bylo řečeno:
Zara: Pobíhání po nepřátelským světě přece nemusí bejt klíšé, já už viděl tolik rozličnejch zpracování tohohle tématu, který nebyly klišovitý, až jsem překvapen. A navíc - je-li to klišé, neznamená to přece automaticky pokleslou kvalitu. DrD stojí na základních archetypech fantasy světů (dobro/zlo, vznešený elfové/smradlavý trpajzlíci, válečník/kouzelník, princezna/černokněžník) a mě se to líbí. Jó, zamlada jsem si taky říkal, že všechno musí bejt úplně jiný a hyperoriginální a tajicto, ale časem jsem zjistil, že určitá klišoidnost a zachování oněch archetypů leckdy není na škodu - což ty ale nemůžeš posoudit, protože ten klasickej DrD neznáš a nehraješ ho. Pak taky nechápu, proč tvrdíš, že boj je nejnezáživnější část příběhu, když tady nikdo defacto vůbec boj nepoužívá. Okecávání boje tu všichni berou jako regulérní část - a mě moje bojový scény naživo v Krčmě (nebo s kámošema u stolu) vždycky bavily a napínaly - to je ZASE něco, co ty neznáš a nemůžeš posoudit, imho.
Divac: Meleš kraviny, jako obvykle. Jediný důvod proč by se nehodil do klasického příběhu? Opravdu nevím, proč by se tam takovýhle praktický rozumbrada, u kterého nota bene může hrát velikou roli charakter, nehodil o něco více, než válečník nebo kouzelník. Řekls, že to tak je, ale ne proč. Skvělej příspěvek do debaty.
Za další - alchymista plácající se pustinou není otravný a bezprizorní člen, opět je vidět, že o tématu víš prd. Takovej alchymista právě ve chvílích flákání se v pustině dokáže udělat mnohem víc věcí, než třeba onen válečník nebo kouzelník, kteří jsou primárně situováni do akce. Takovej alchymista může právě svým vyráběním nebo hledáním magenergie příběh oživit - má mnohem více možností, než ostatní, co dělat.
Za další - proč by se měl alchymista hodit na šarlatánství? Alchymista ze zásady NEBÝVÁ dobrý šarlatán (není-li to zrovna dobře naházený elf) a to z důvodu, že šarlatánství se odvíjí od charismy, která rozhodně není alchymistickou prioritní vlastností - ba naopak, pro alchymisty oblíbený kudůk nijak charismou nevyníká, ba naopak.
EDIT: Bylo zde taky řečeno, že alcháč na první úrovni skoro nic nevyrobí: A co byste chtěli? Aby udělal na první úrovni lektvary v hodnotě 30 životů, přičemž družina má dohromady 15? Zase by to narušilo tu rovnováhu, kterou má dračák vcelku fajnově vybalancouvanou. Takový dobrodružství pro první úroveň má zabrat jen pár hodinek herního času, po první jeskyni je dle pravidel běžné postoupit o úroveň a tak až do šesté - tedy relativně BRZY. Osobně v tomhle problém nevidím, přijde mi to logické a spravedlivé.
|