|
Musím říct, že vaše debata zde mi v pár věcech dost otevřela oči a pohlížím teď na některé příběhy (přesněji jejich PJ's) z pozitivnějšího světla , děkuji vám za to :) Taky se omlouvám, že jsem vám tu už takovou dobu nedal nějaké nové téma, neměl jsem moc čas a chuť, ale teď to změníme :)
K tématu Nástrahy PJingu - Smrt postavy (aby se později lépe dohledalo):
Vaše myšlenky ve mně budí hned několik námětů a úvah. Jednou z nich je, jak moc pružný vlastně PJ je a hlavně, jak moc pružný je jeho příběh. Jestli založí klasický dračák, ať už honbu za drakem, mocnou čarodějnicí nebo čemkoliv jiném, je to povětšinou příběh skupiny lidí, které někdo pověří úkolem. Povětšinou bez ohledu na jejich minulost. Prostě někam vlezou a mají chuť po dobrodružství (a plném měšci peněz).
V takovém případě je jasné, že jakmile jeden z článků odpadne, ať už smrtí či zmíněnou neaktivitou, příběh tím může neskutečně ztratit na zajímavosti. Přeci jen, v takových questech je každá postava nějakým způsobem zajímavá a unikátní. A i když už ztratíte věčně mlčícího hobitího barda, nějak to děj ovlivní. Otázka je, jestli v dobrém nebo zlém.
Přijde mi ale, že oproti hře někde v hospodě se z klasického dračáku tady nenápadně stane jistý Safari quest (© by Trym - viz Mirror ), kdy mají postavy primárně jednu cestu a nepříliš velkou volnost v tom, co by mohly dělat.
V tomhle ohledu přichází ta pružnost PJe, jestli se dokáže smířit s tím, že jeho quest není napsaná kniha, kterou lidé pročítají tím, že ji hrají, a dá jim možnost stvořit si příběh po svém, nebo jestli jim dá možnosti, které je nakonec šikovně zavedou zpět. Když je PJ zručný nebo svět zajímavý, může se to povést i bez tlačení na pilu.
Pak jsou tu ale příběhy, kde se dá velmi snadno říct "když umřeš, támhle čekají další tři, co tě směle nahradí". Otázka je, jestli je to pro člověka větší motivace a jestli ho to tímto stylem baví víc. Je tedy jasné, že podle gusta si každý vybere sám, zda více "lineární" příběh, nebo místo, kde má větší volnost a prostor pro iniciativu s tím, že smrt může číhat v podstatě odkudkoliv. Protože co si budeme povídat, když někdo pošle do hajzlu člověka, který mu míří pistoli na hlavu, bude toho litovat do konce života. Obě dvě vteřiny
|