|
Za totality se Prahou prochází estébák, když najednou uvidí, jak na lavičce sedí starý pan Taussig, čte noviny a něco si pobrukuje hebrejsky. Estébákovi to nedá, přejde k němu a ptá se:
"Dobrý den, pane. Copak to zpíváte?"
"Ale, jen starou píseň o Božím zázraku, když se před Mojžíšem rozestoupilo Rudé moře a on vyvedl Izraelity suchou nohou z Egypta."
Estébák se posměšně zachechtá: "Ale jděte, vždyť je to jen výmysl! Studovali to vědci z Moskvy, pane! Tehdy byl jednoduše odliv a málo vody, a Izraelité prostě přešli deseti centimetry vody! Žádný zázrak!" zasměje se a pokračuje dál. Později toho dne se vrací tou samou trasou, pan Taussig tam znovu sedí na lavičce a zase si něco brouká. Estébák je znovu k němu.
"Ale no tak, vy jste zapomněl na to, co jsem vám o tom říkal? Žádný zázrak s rozestoupením Rudého moře...!"
"Ovšem, ovšem, to jsem pochopil, a beru to. Teď si zpívám tu o Božím zázraku, když Bůh utopil faraonovo vojsko v deseti centimetrech vody."
|