Řidičák-dle skutečnosti Hlavarym 22. října 2012
Včera pozdě odpoledne celá sháňka začala, když velká vada v plánu na povrch vyplula. Nevěda, že neplaceno, spokojen jsem si žil, že sedm stovek v ceně není, vůbec netušil. Magistrát však v onu dobu již dávno zavřeno měl a bez zaplacení bych na test, konstrukci ni jízdu nesměl. Zaběhl jsem na kancelář naší malé školy, že všichni jsou tam voli. A když tam málem vyskočil jsem z kůže, změnili čas na osm a řekli, že ráno platit se může. Do noci se pilně učím, konstrukci se šprtám, zbytek, vše ostatní samo sebou nechám. Pak pozdě v noci usínám a ráno brzo se zas budím. Ráno ospalej jak hovado, čím se jen nabudím? Pak kouknu letmo na hodinky a rychle z postele! No kůrňa no dopr... Tak sbalil jsem si tisícku a neplatnou občanku k tomu, jó to bylo ale shonu. Trolejbus však chytám a nastupuji v něj, usnul bych, však slunce svítí jasně. Přistoupím hned k plánu náhradnímu, znovu se dostanu k vzdělání konstrukčnímu. Pak na zastávce vystoupím, pár kroků k tomu. Teď pospíchat, však ke komu? Zeptám se a do pokladny běžím, Však dostanu se jen ku zavřeným dveřím. Dovolená dlouhá není to co chci, však poradí mi někdo, kdo vykukuje z boku, že „o poschodí níže další pokladna je, kluku“. Avšak další dovolená, ne, tu už nechci! Vzdávám to a mířím dom, když v tom! Oproti jeden instruktur poradí mi rychle a na radnici pro papíry mě vyšle. Pádím rychle na zastávku a tam čekám chvilku, trolejbus hned jede, do radnice mě vede. Tam otočím se u pokladny, s lejstry pádím rychle zpět, trolejbusem zpět, to snadný, však po začátku minut pět. Nevzdávám se, dojdu vzhůru, snad nezmění se mi to v noční můru. Však nahoře instruktor dlouhou instrukci měl, dlouho předlouho o testu pěl. Vše i s občankou mu předám že neplatná je, nepozná, doufám. Test začal během chvilky, na čele vyrašily mi první žilky. Jéžiš, jak tohle vědět mám, aha, vždyť z jízd si vzpomínám. Něco tam naškrábu a doufám, poté si chviličku zoufám. Štěstí velké jsem měl, s 44 úspěšně prospěl. Pak konstrukce, kde potím se velmi, vzduchu nedostává se mi chvilmi. Nakonec P napíše si do bločku, Kam hodím po očku. Uvolním se a nadechnu měkce, jízdu snad zvládnu již lehce. Dlouho předlouho čekám, než vyjedem, doufám, že zpět šťastně dojedem. První jde holka, má přec přednost, v její jízdě odráží se její jemnost. Jedna chybička maličká, to ostatní ji vymačká. Pak konečně na řadě jsem, doufám, doufám, že dojedem. Šláp na spojku a ona chcíp a chcíp, snad zbytek jízdy půjde mi líp. Nakonec, pravda, to šlo to hladce, silnice získaly dalšího dravce!

Názory a komentáře ( 0 /3 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Kiera	5
KingKarazhane	1
Lutus	1
Morgh	4