Legenda o Jestřábovi Divac 2. srpna 2014
V kronikách se píše o městě Dark Age, kde Banshee a její děti v dávných časech zapříčinily přeměnu mlhy na barvu. Dále se praví, že město opuštěno bylo. Jeho hranice v těch dobách vytyčovala jen nicotná kaluž šedavé mlhy, o kterou nikdo nestál. Na pozadí nově vznikajících světů zaplavil Dark Age již druhý věk smutku a zoufalství.      Tak jest psáno, avšak pravda je trochu jiná. Jedno dítě zůstalo, neuteklo s ostatními, dokonce se ani o barvu nezajímalo. To dítě se jmenovalo Stopař. Stopař byl vždy jiný, většinou dělal opak než ostatní děti. Když ostatní si mlhu kradli, on jim ji nosil a pak je sledoval, jak se perou. Nezáleželo mu na světech ani na mlze, byl jiný, chtěl moc, kontrolu. Žádné jiné dítě toto neznalo, myslelo si sice, že chce moc, avšak honilo se jen za iluzí. Jediný on pochopil, že moc je v ovládání druhých, ne v ovládání mlhy. Získával postupně vliv u ostatních a mít více času, stal by se tak mocným, aby porazil samotnou matku, velkou Banshee, a stal se svrchovaným vládcem. Krutou ranou mu bylo, když se mu jeho vize zbortily. Nejprve ho Banshee zavrhla a poté byl Dark Age opuštěn, zbyla jen Banshee… a Stopař.      Naučil se žít v mlhách, neb Banshee se trápila a svalovala vinu na něj. Žil o samotě v temnotě, ale nezešílel, naopak, získal sílu. Kaluž šedé mlhy, zpočátku tak zbytečná a nepotřebná, se nakonec ukázala jako ten největší poklad. Stopař z ní sice nemohl postavit svět jako jeho sourozenci, kteří měli barvu, ale mohl v ní číst. Mohl se z ní dozvědět o každém světě, o každé věci, kterou kdy mlha vytvořila. Šedá kaluž mlhy našeptávala a jediný Stopař naslouchal.      Dlouhý čas byl jen on a šedá mlha, zbytek zašlé slávy Dark Age. Nastala však doba, kdy se duchové navrátili. Zpočátku vystavěli fórum a Stopař je pozoroval, neviděn schován za šedou mlhou, jenž ho chránila. Když však začaly počty duchů stoupat, pak mlha již nemohla déle Stopaře chránit a duchové ho spatřili. I zalekli se a dali ho uvrhnout v nemilost, vyhnali jej z města.      Bloudil nicotou a setkal se s dalším duchem, který bloudil, nenalézaje své místo. Onen duch se nazýval Vědmou. Vědma byla velmi chápavá, ráda naslouchala Stopařovu vyprávění a on byl moc rád, že mu někdo naslouchá. Nic však netrvá věčně, nakonec musel uzřít opravdový důvod. Vědma chtěla jen jeho vědění. Jednoho dne Stopaře opustila a usadila se na okraji města Dark Age, Stopařova města.      Stopař truchlil nad touto ztrátou, ale po čase v něm vzklíčil hněv a vydal se napravit křivdu, jež na něm byla spáchána. Dark Age ho však již očekával, neb proradná Vědma zvěstovala jeho příchod. Byl chycen a uvězněn. Vědma se ho bála a tak vyvolala dva nedémony nicoty z šedé mlhy, jak jí to Stopař popsal. Jeden nedémon poté zavedl Stopaře do nejhlubší kobky a tam ho strážil, druhého si Vědma nechala pro svůj vlastní užitek. A čas šel dál, na Stopaře se zapomnělo, druhého nedémona nicoty zavál prach.      Čas dokáže otupit mysl každého, ne však Stopařovu. Mnohá léta čekal na svou příležitost, až se mu naskytla. Nedémon nicoty jednoho dne nechal proniknout malinký, docela nepatrný kus šedé mlhy až k němu a on toho využil. Vtělil se do ní a nedémonovi se ztratil. Ten se z hanby nad svým selháním sám uvrhl do nicoty. Stopař pomalu stoupal ze žaláře až na povrch, kde kypěl život Dark Age. Avšak vtělil se do velmi malého množství mlhy a nedokázal se přeměnit zpět, i musel začít bloudit po ulicích jako nepatrný obláček šedé mlhy. Potřeboval někoho, komu by vzal podstatu. Ruch města rozptyloval mlhu a zapříčinil, že začal mizet.      Toho dne vešel do města Dark Age nový duch. Onen duch se jmenoval Vlako. Neznalý věcí, neměl ponětí, co ho čeká. Vydal se na jedno z fór, avšak na cestě ho zastihl Stopař ve své obláčkové podobě. Nemaje čas vybírat, vrhl se Stopař na Vlaka a pokusil se ho ovládnout, avšak síla mysli Vlaka byla moc silná, než aby ji oslabený Stopař mohl přemoci. Pouze se mu podařilo vměstnat se do mysli své oběti, původní Vlakova mysl však zůstala též.      I chodil Vlako po celém městě a hledal pomoc. Když se mu jí nedostalo, zešílel. Psal po všech fórech nápisy nesrozumitelné nikomu jinému než jemu a Stopařovi. Stíny, krutí a proklínaní vnucovači pořádku, pomalu začaly Vlaka pronásledovat a již to vypadalo, že bude vyhoštěn. Následovalo spiknutí stínů, kteří zakázaly Vlakovi psát na fóra, dokonce ho pronásledovaly a pořádaly naň hony. Tehdy, možná tehdy, se rozpolcená Vlakova mysl poprvé pokusila o smír.      Začalo to náhle a nečekaně, Vlako se probouzel do nového dne a tu se mu zdálo, že rozumí, že konečně rozumí. Došlo mu, že nepotřebuje fór, aby se se Stopařem domluvil. Stopař se s ním hádal a přel, chtěje získat vše pro sebe, ale nakonec se i Vlako ukázal jako statný sok a Stopař svolil, že mu bude nápomocen. Tehdy Vlakova mysl opět nabyla klidu a on přísahal krutým stínům pomstu. Začal se schovávat a jen pozoroval okolí dle starých způsobů Stopařových. Ostatní duchové si mysleli, že se dočista pomátl, avšak on se učil, učil se od svého nového spojence. Po čase byl schopný vidět dál, než jakýkoliv z duchů, i když Vědma ho stále předčila, neb měla šedou mlhu. A jak se stále jen díval na vše bedlivě, začali mu duchové přezdívat dle ptáka též tak pozorného, nazývali ho Jestřábem, který též bedlivě pozoruje svou kořist.      Bloudil Vlako přezdívaný Jestřáb městem Dark Age a bojoval svůj marný boj proti mocným stínům, které vždy zvítězily. Stalo se, že stíny ho uvrhly do žaláře na dlouhou dobu mnoha let. Tehdy nastala konečná proměna. Když pak vyšel onen duch z žaláře, již nebylo Stopaře, již nebylo Vlaka… stala se z nich jedna mysl, zrodil se opravdu jediný duch, zrodil se Jestřáb.      Jestřáb využíval znalosti Stopaře a proradnost Vlaka. Sledoval dění a vždy viděl odpověď, vždy nalezl východisko. Začal se zajímat o ovládání bytostí a po čase v tomto dosáhl mistrovství. Zjistil, že s jeho silou roste zároveň síla, kterou v něm zanechal Stopař. Získával mezi duchy své zastánce, pomalu se začínal vracet tam, kde jako Stopař před mnoha a mnoha lety začal, znovu začínal mít moc, kontrolu. Trpělivě střádal sílu a čas od času sám na stíny zaútočil. I však zjistil, že stále není dost silný, aby nenáviděné stíny porazil. Zkoušel to znovu a znovu, až jednoho dne se mu jeho sen splnil, ale o to už je jiný příběh.

Názory a komentáře ( 0 /7 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Azeret	1
Kanyapi	2
Lordamen	1
Lutus	1
Scarecrow	1