Hero by Simon Milwa 29. dubna 2006
Ta tma mu lezla na nervy. Šel už téměř půl dne a pořád neviděl východ. Občas zakopl, zaklel. Někdy šlápl do louže, jindy se mu za krk spustil pavouk. Odporné místo! Proč já sem vůbec lezl? Řečnická otázka - nic víc. Samozřejmě dostal tučnou odměnu. Kdo jiný než totální cvok Saick by to tohohle šel? Nikdo! Už si ani nepamatoval, s kým se to vsadil... Vlastně ano, vzpomínal... „Tak tohle nikdy nezvládneš!“ Jack se smál. „Nechci ti nic říkat, kámo, ale odtamtud se ještě nikdo nevrátil!“ „Budu první,“ pokrčil jsem rameny. „O co...?“ vytřeštil oči. Téměř ho vidím, jako by v té tmě bylo okno do krčmy. „Zbláznil ses?! Hele, kámo... Co v tom zase je?“ Znal mě. „Zase nějaká debilní práce?“ „Ne, jenom nesnášim, když mě někdo podceňuje,“ porušil jsem pravidlo číslo jedna - nikdy jsme si nelhali. Jack to věděl. „OK. Tři valouny zlata, že se nevrátíš! Plácnem si.“ Saick si pomalu začínal uvědomovat, do čeho se to pustil. Vlézt o půlnoci do tajné chodby, prozkoumat ji a tam, kde končí, najít nějakou knihu... O čem, to netušil, cvok! Šel. Pořád dál. Jeho kroky se v dlouhé, nekonečné chodbě ozvěnou opakovaly s ničivou pravidelností. Najednou se o něco udeřil. Noha ho bolela jak čert. Tápal rukama. Před ním se tyčila hrbolatá zeď. Hledal zákrut, zatáčku. Ale nikde nic. Slepá ulice. V lucerně už neměl žádný olej. Co teď? Může se vrátit... Otočil se. Svůj úkol sice nesplnil, ale aspoň přežije... A dostane tři valouny zlata od Jacka... „Tohle si vem...“ Jackův hlas se mu ozval v hlavě s naléhavou jasností. Vzpomněl si. Vytáhl z kapsy tlustou svíci a opatrně ji zapálil. Hořela jasným, klidným plamenem. Ta zeď, do které narazil, byla opravdu koncem chodby. Ta chodba takhle přece nemůže končit! Musí nějak pokračovat... Měl pocit, že zaslechl nějaký zvuk. Jako by kutálení. Všiml si zvláštního, ostrého hrbolku. Všechny ostatní byly hladké. Zkusil s ním pootočit, zatlačit ho, vysunout - nic. Jen ten zvuk, jak se něco kutálí, se na chvilku ozval a pak utichl. Přiblížil svíci ke stěně. Sotva se plamen dotkl výstupku, stěna se zachvěla a s kvílením se odsunula stranou. Saick překvapeně zavrtěl hlavou.Vstoupil do další chodby. Byla dlouhá, úzká, prázdná - jako ta první. Musím šetřit svíčku, třeba se bude ještě hodit. V nastalé tmě vyrazil dopředu. Další hodina uplynula v klidu, až mu to začalo připadat podezřelé. Zakopl. Těsně před dopadem zaslechl onen kutálivý zvuk a potom se už jenom bolestivě potlučený zvedal ze země. Zaklel. Náhle ho ovanul čerstvý vzduch. To musí být konec! Rozběhl se, nedbaje na bolest levé ruky. Něco mu podrazilo nohy. Vzápětí cítil, jak ho omotávají tisíce a tisíce vláken pevných jako tlustá lana. Zkoušel křičet. Odpovědí mu byl kutálivý zvuk. Dusil se. Bojoval. Svíce mu vypadla z kapsy. „Pomóóóc!“ pochopil, proč Jack nastavil tak vysokou odměnu. Chtěl, aby se vrátil. V tu chvíli se do jeho těla zarylo tisíce jehliček. „Mamíííííííí...!“ Simon se prudce narovnal. Pot se z něj jen lil. Jeho vytřeštěné oči putovaly po pokoji, zastavily se na monitoru počítače. Saick - člověk hraničář, quest Chodba života Unaveně vstal. „Měl bych toho nechat. Už z toho magořím.“

Názory a komentáře ( 0 /28 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Adamsm	2
Alichai	2
Aquarius	1
DonSimon	1
Drizzt	2
Elfiperi	2
Ferro_the_King	1
HadejKdo	1
Heldret	1
Holyan	2
Hunter	1
Jase	2
Jon	3
Kanyapi	1
Lordamen	1
Lutus	2
Mandrake	2
Meladyanne	1
Mofik	2
Nefer	1
Nirlem	1
Nonsence	2
Perilan	2
RubinTiger	1
Simon	1
Skya	1
Suzanneoff	1
Tabascus	2
Teranell	3
Winitar	2
Zarabeth	1