
| Říční
Lutus 8. června 2012 |
|---|
| Inkoustem sépiím píši tato slova, že kdysi v Podyjí žila mladá vdova. Syny měla divoké a tak trochu spratky, vrhla je do hluboké vody řeky Svratky. A že byla bezdětná a velmi krásná vdova, toho roku do ledna vdávala se znova. Jen co se jí poštěstí v šatech z bílé látky, přes den úsměv nevěsty, v noci nářek matky. Nad hladinou Dunaje uvnitř listů vrbových rozfoukaných do kraje rozezněl se dětský smích. Rozezněl se, probouzel v lidských srdcích hoře, až doletěl bez kouzel do Černého moře. __________ Vymyšleno začátkem léta r. 2007 během prvních dnů stáže na konci třeťáku v jedné firmičce v Horních Heršpicích. Sepsáno o rok a půl později. Trochu poupraveno za další dva roky. |
| Nick | Známka |
|---|---|
| Atlas.Delta | 1 |
| Bubackkk | 2 |
| Jakub.s | 2 |
| Kanyapi | 2 |
| MorganaLeFay | 2 |
| Morgh | 1 |
| Nejshy | 2 |
| Nick_name | 2 |
| Paul | 1 |
| Teranell | 2 |
