Duší celkem: 1046
Přítomných duší: 11
V krčmách: 4

      Knihovna

      Krásná literatura

      Rozhovor s MorganouLeFay a Corlethem
      Lutus & Christopher

      19. března 2018

       
      Jeden z nejstarších párů města DarkAge se dočkal návštěvy dotěrného redaktora, aby se spolu s ním kochal krajinou Mordoru, proplétal uličkami DrD a připomínal si, že ne vždy je čas na hraní naživo.

      Vítám vás oba ve svých spárech. Pro zatím byste se mohli představit, abych věděl, koho přesně tu budu trápit svými na nervy lezoucími otázkami.
      MorganaLeFay: Ahoj, noo... pokud se tu najde někdo, kdo by mě neznal *smích*... tak mu sděluji, že se jmenuji Hanka, jsem manželkou Corletha a máme doma malého Mordreda, tedy Robina. :) A tím bych předala slovo Corymu.
      Corleth: Ano, přátelé, je to tak... :)

      Řekněte nám také, kde bydlíte, ať víme, na kterých z mnoha slavností DA vás můžeme vídat.
      MorganaLeFay: ... Kolik už máme expů za ty předešlé odpovědi? *úsměv* Jsme z takového předměstí Ostravy. Ale tak jednou dvakrát do roka se objevujeme i v Praze. Ale uvítala bych nějaký sraz tady poblíž. Je tady pod Novou Hutí takový penzion s překrásným výhledem na Mordor...
      Ale já dycky chtěla žít v Avalonu :-D A co ty, Cory, bydlíš taky tady u nás doma?
      Corleth: Ano, přátelé, je to tak... :)

      Vidím, že Corleth toho moc nenamluví. :P Jak jste se poznali? Čím váš ten druhý zaujal?
      MorganaLeFay: Inu, my jsme se poznali celkem tradičně (když tenhle rozhovor probíhá na netu). Poznali jsme se na chatu. Přesněji na Xchatu, v místnosti “U Gandalfa”. A to už asi tak... Před devíti lety. Poprvé jsme se viděli skoro před osmi lety, pak Cory potřeboval postavu Morgany do svého LARPu. A tak vznikla má přezdívka. Ostatně byla to role pro mne jako dělaná, vždycky mne zajímaly tyhle „keltské a pohanské věci“. :-D
      No, a čím mě Cory zaujal? Nejdřív oduševnělou konverzací, vtipem a tajuplností onoho Lorda Corletha Arthaliona Ringisila. A když jsem ho pak poprvé viděla na fotkách ty jeho dlouhé blonďaté vlasy po pás... Oh...
      Corleth: Kde ty loňské sněhy jsou... larpy pryč, vlasy pryč, tajuplnost pryč ... ale teď se tak na Vás, pane redaktore, koukám... vždyť vy nejste vy! A já byl v domnění, že jste Sir C hristof. Možná za to může to víno. Ale abych se vrátil... je to opravdu tak. ;)
      Před mnoha a mnoha lety, kdy fungoval internet ještě na modem a i vysokoškolské sítě byly vzácné a pomalé, jsme se setkali v jedné mé oblíbené Gandalfí místnosti.
      Slovo dalo slovo a rok jsme pak o sobě neslyšeli. No, a sotva za pár let už jsme slavili první výročí svatby.
      A čím že mne má budoucí drahá polovička zaujala? Když nad tím tak přemýšlím, nemohu si vzpomenout... čím mne nezaujala. :)

      Morgana se nám už svěřila s tím, jak její přezdívka vznikla, ale co Ty, Corlethe? Jaký je původ Tvého nicku? Zmiňovali jste malého Mordreda, řekněte nám o něm něco víc. Uděláme z něj malinkou celebritu. :P
      MorganaLeFay: No, já bych nechala zatím malého Mordreda spát (teď vlastně doslova). Ve zkratce: je to náš skvělý syn, má skoro tři a půl roku, hraje
      s námi Carcassone, Osadníky a jiné deskovky (kvůli hrám jsme ho naučili i počítat – zatím umí do třiceti – a poznávat čísla na kostkách, případně spočítat ťupky na nich). Takže doufáme, že ho brzy zasvětíme do gurpsů, DrD a tak podobně. A až to bude, dáme vám vědět. :)
      Corleth: Původ mého nicku je prostý ... když jsem před asi šestnácti lety začal hrát DrD a hledal jméno své postavy (při vší smůle jsem byl zároveň nucen dělat i PJ), zalíbila se mi postava z tehdy nového časopisu Dech draka (tuším číslo druhé nebo třetí), která byla
      v povídce Cesta do Valúzie. Sice jsem z neohroženého válečníka udělal barbarského hraničáře, nicméně postava Corletha Arthaliona Ringisila ze Siltin Minas a Gildúladril byla na světě.

      Když už jsme u toho... vzpomínáte si na to, jaké byly vaše první zážitky při hraní DrD?
      MorganaLeFay: Ehm... No... Pamatuji si je přesně, DrD mě učil Cory někdy před osmi lety... Ale raději to tady nebudu před desátou rozebírat.
      Corleth: Ano... byly to hezké časy… okopírovaná pravidla, Role Playing Game styl a pravidelné seance u účastníků, případně o přestávkách ve škole. Takže pro všechny, kdo hrají naživo – užívejte si to, dokud na to máte čas. Nic netrvá věčně. :) (Kdo narazil na časové rozestupy mého questu Aronská říše, je v obraze.)

      Ale klidně se rozpovídej, Morgano. :P Pomalu se začínáme dostávat ke questům. Povězte nám něco o nich. A proč ten Tvůj, Corlethe, je vlastně neoficiálem?
      MorganaLeFay: O questech?
      No, já mám jen jeden, Devět lip. A hraju v několika dalších. Druhý se zakládat zatím nechystám, ještě oslavuju své cvičitelské povýšení a brzy si vezmu někoho dalšího, kdo dychtí být PJem s barevnou kostkou. :)
      Corleth: Neoficiální je z několika důvodů – ať už je to rychlost, jakou se ubírá, nebo jeho původ (protože jsme ho hráli na Torch-i a přešli pak sem) a nechuť nechat se svazovat pravidly oficiálních questů (nechce se mi expovat :-)).
      Taky není podle DrD, ale GURPS systému (který mimochodem vřele doporučuji :-)). Pro představu tady máte deník Morgany – Berenica Pruni.
      Http://sejdiri.wz.cz/data/Berenica.html

      Každý hráč má určitě svou upřednostňovanou postavu. Máte takovou i vy dva? Zkuste nám ji ve stručnosti – Morgana by se mohla více rozepsat :) – představit.
      MorganaLeFay: Mou hlavní postavou bývala Morgana, kouzelnice. Teď už má jen kousek k šestému levelu. Hraju s ní v questu 022. Est Annon. Kouzelnice byla i má úplně první postava v DrD vůbec, když jsme hráli „v reálu“, ale postupem času jsem hrála za různé jiné postavy. Od té doby, co tady je jako povolání i bard, hraju moc ráda za bardky. Tam mám ráda svou Berenicu Pruni a její modifikace. Berenica vznikla pro Coryho GURPSy, ve kterých teď už pokračujeme jen v Aronské řiši. Ale její veselý charakter ráda hraju.
      Má další bardka – Kvítko, v 031. questu u mé dcerky, Ferra – má něco z Bereniky i z Morgany a – jako všechny mé postavy – hlavně ze mě. ;) U bardek se mi líbí to, že můžu i v questu uplatnit svou lásku k poezii i hudbě. :P A někdy je to celkem sranda.
      Třetí skupinou povolání mých postav jsou různé typy léčitelek. Nyní je zastupuje Morgie v 038. Gurolské akademii. To bude taky zajímavá postava. Nakonec se zmíním o své jediné postavě muže – Toma Sacketta. Je to takový experiment v neofiku u Kany – ve Wild Wild Westu. Vlastně ne – ještě jsem hrávala za postavy „bez povolání“. Momentálně nemám žádnou „zaměstnanou“ v questech, ale když ještě žila 005. od Jona, velmi ráda jsem tam hrála. Byl to skvělý příběh. A ještě jsem ho vlastně úplně nepřestala oplakávat.
      ;) Obecně hraju většinou za hodné, milé, přátelské a veselé postavy. ;) Hehe. Zní to možná trochu nudně a jednotvárně, ale mě to baví.
      Nooo, ale jestli jsi myslel postavu jako „postavu“... tak mám ráda, když má moje postava rozhodně dobrou postavu. Ostatně – jako já. Hehe.
      Corleth: Protože jsem začínal hrát DrD jako PJ, měl jsem tu smůlu, že jsem si nemohl hrát postavu naplno – sice jsem si ji vytvořil a hrál s ostatními jako CP (NPC), ale to není to pravé. A tou první a nejvíc oblíbenou byl barbar hraničář, následně tedy chodec (jméno je snad jasné). Časem jsem vyzkoušel všechny rasy, povolání a rozdělená povolání a dá se říct, že na rase ani povolání nezáleží a důležité je pouze to správné jméno. :)

      Máte nějaký tajný recept na výbornou postavu? Která je podle vás ta ideální? Zkuste zapátrat v paměti a vytáhněte i jedno jméno.
      Corleth: Když je výborný hráč, je výborná i postava a ideální je právě ta, kterou každý hraje nejraději.
      On si každý tu svou postavu časem zamiluje, pokud ji hraje delší dobu – horší je, že pak těžko snáší, má-li o ni přijít. :)
      MorganaLeFay: Přiznám se, že moc nevím, co tím myslíš... :-D Ráda hraju své postavy ve questech, které jedou. A jak říká Cory – když mě postava baví, zamiluju si ji.
      A pokud by mě nebavila, ani si ji nebudu dělat, ne? ;)
      Mám postav plno a stále přibývají. Podle mé nálady, podle potřeb PJů... Kdysi jsem hrávala jen kouzelnice, teď zase dávám přednost bardkám. A recept? Nadšení pro hru. Postava, která se vám dobře hraje. Někdo, s kým se nějak ztotožníte a do koho se lehce vcítíte. Neříkám určitě nic nového. :)

      Trošku se chytnu Coryho odpovědi. Někdy je těžké přijít o postavu. Předpokládám že dlouholetí hráči jako vy mají svou minulost mrtvými postavami posetou. Měli jste někdy postavu, jejíž smrt byla nějak kuriózní, správně heroická či jinak zapamatování hodná?
      Corleth: Moje minulost je poseta desítkami mrtvých postav... ale ne mých. ;) Jako PJ jsem jich pozabíjel opravdu hodně, a to nebylo nikdy mým záměrem. Kuriózních případů mezi nimi bylo požehnaně – například v jednom příběhu zemřeli hráči postupně tři jeho postavy (s jednou začal a dvě další nastoupily při postupných úmrtích). Zvlášť dobré na tom bylo, že první postavou vyrobené ohnivé hlíny (které ve skřetím vězení byl nucen vyrábět, aby přežil a zalíbil se svým věznitelům) byly vzápětí použity na likvidaci jeho další vytvořené postavy.
      :) Nutno poznamenat, že vězněný alchymista nakonec zemřel ve smrduté kobce žízní, když mu došly suroviny. Inu, svět je malý a o náhody tu není nouze.
      Na závěr snad jen poučení pro ostatní – jestli se chcete bavit, nesnažte se brát si do družiny postavy moc rozdílných přesvědčení.
      Končí to často jejich vzájemnou likvidací a ne každý tohle dobře snáší. ;)
      MorganaLeFay: Nu, pokud vím, tak mi nikdy nikdo nezemřel. :D Možná proto, že jsem hrála dračák až od jednadvaceti, takže jsem byla na své postavy opatrná. A jako PJ se také zatím snažím nikoho nezabít.

      A teď tady mám sólo otázku pro Morganu: jaké ze všech svých děl zde v knihovně města DarkAge považuješ za úplně, ale úplně nejhorší? A aby tvá polovička nemusela jen mlčky přihlížet a poslouchat, mám sólo otázku i pro něj: jak jsi na tom s psaním ty? Dočkáme se od tebe nějakého veledíla?
      MorganaLeFay: Nejhorší? Úplně? To se nedá tak říct. Na DA mám jen zlomek toho, co píšu. A ty nejhorší kousky buď rovnou vyhodím, nebo přepíšu a opravím.
      Takže nemůžu říct, že by se i něco mého tady nelíbilo. :D Možná snad „Cink“, protože je to takový depresivní výkřik.
      Cory? No jo, kdy zas něco napíšeš? (Protože on, pane redaktore, psal. Písně, básně i povídky. A že mu to šlo.)
      Corleth: V nejbližší pětiletce nemám v úmyslu sepsat žádné významnější literární dílo, nicméně, kdo ví, co bude za pár týdnů... :)

      Písně? To mi našeptává další otázku: Jak to máte s hudbou? Properte to ze všech stran...
      Corleth: Mám rád ticho... :)
      MorganaLeFay: Mám ráda hudbu... :)

      Inu, myslím, že pomalu, ale jistě dozrál čas tenhle malý roztomilý rozhovor ukončit několika zdvořilostními frázemi typu „bylo mi velkou ctí“ apod. Souhlas, panstvo?
      Corleth: Myslím, že to byl vyčerpávající závěr. Takže závěrečná formulace: díky za trpělivost a snahu na straně moderátorů. :)

      Díky za zajímavé a netradiční odpovědi ze strany vyslýchaných. :)

      Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v srpnu 2009.


      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2019 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).