Duší celkem: 895
Přítomných duší: 4
V krčmách: 3

      Názory a komentáře
      Spolu, ano, lásko?

      Vyhledávání:

      Zpět k dílu Obnovit

       
         Hrun
        16:07:05  13. ledna 2018
      Nápad se mi líbí. Provedení už moc ne. Jak bylo řečeno... nedaří se dojmout. Potřebuji (a asi většina lidí) aby to bylo mnohem víc... subtle. Potřebuji, aby ta emoce ve mně vznikla tím, že si postupně uvědomím souvislosti a sám na ně přijdu. Když cítím, že autor napíše něco, co na mě řve "tady zaplač a dělej!", tak to prostě takhle na povel nejde.
      Určitý patos v postavě té ženy bych ještě strávil dobře, může to být její charakteristický rys, ale neodpustím si poznámku k mluvě lékařů, kteří prostě takhle nemluví. Zvláště ne pak mezi sebou. Nebudu to tu moc rozebírat, ale když už se o něčem podobném mezi sebou baví, tak spíše pragmaticky. Tahle věta zní, jako by si právě v tu chvíli najednou uvědomili, jak je ten jejich denní chleba vlastně smutný, což je typicky pohled někoho zvenku, ne toho, kdo se na své povolání již aspoň trochu musel adaptovat.


       
         Kanyapi
        22:46:44  2. ledna 2018
      Uf, je to až moc drásavé. Asi by také pomohlo, kdyby se ten její manžel v hlavě nejmenoval Verchiel, ale nějak civilně. Tak nějak to příliš , jak řekla Yenn, tlačí na pilu emocí, spouští to moc emocionálních tlačítek najednou a výsledek je zmatek. Asi by to mělo drsnější dopad, kdyby to bylo jaksi prostší.


       
         Yenn
        01:13:28  25. března 2017
      Moc tlačíš na pilu.
      Máš rozhodně potenciál psát velmi dobře, ale tohle byl při metodě učení pokus - omyl spíš ten omyl.
      Emoce je potřeba dávkovat s citem, když to přeženeš příliš brzy, je už pak čtenář imunní.


       
      (uživatel smazánAmaia
        00:41:02  25. března 2017
      Varování: nejsem nejtaktnější kritik. Vlastní nebezpečí, a tak dále.

      Přítomný čas byl krok vedle, je to zoufale patetické a člověk by to četl čtyřikrát, aby si byl jistý, že si tu (strašlivě předvídatelnou) pointu vyložil v chaosu scén správně, nebo za tím má hledat něco hlubšího (což zřejmě nemá). Účel tohoto díla mi není jasný a nějak nerozumím, co si z toho měl čtenář odnést.
      A pokud postava vede téměř reálný rozhovor, proč se zatraceně ptá, jestli její muž zná jejich děti?


          18:58:50  24. března 2017
      Je to divné. Pochopil jsem o co se v textu jedná, ale pointa s prominutím vylétla kamsi do vzduchu a odplula. Dnes se zdržím známkování.


       
        Kibe
        00:22:14  24. března 2017
      Nesedlo mi. Nevím. Myslím, že snahu o drama, vystupňování děje, a tak dále, dost bojkotuje přítomný čas.



      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2024 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).