Duší celkem: 1022
Přítomných duší: 15
V krčmách: 10

      Knihovna

      Krásná literatura

      DarkSide - „Žiju i jiný život než ten na DA, tak mi dejte pokoj!“, aneb syndrom vyhoření
      Pavettka

      22. května 2018

       
      Opět je třeba připomenout si, co je DarkSide zač.
      Je to zamyšlení se nad různými otázkami, které provází DA.


      Nedávno byla zvolena nová adminka pro SingleQuesty, Astrailen, jejíž nick dominuje i v jiných funkcích. Nešlo si nevšimnout některých negativních ohlasů, které hořely pochybností. To, zda jsou oprávněné či ne, ukáže čas, to není předmětem tohoto článku. Je to spíš pootevření rozkošných dveří další z mnoha třináctých komnat online hraní. Pochybuji, že se tu najde jediný člověk, který se s podobnou větou, jež svítí v názvu článku, ještě nikdy nesetkal. Někdy je toho hodně, online hraní a nuda jsou nejčastější startéři tzv. syndromu vyhoření v našem pojetí.

      Syndrom vyhoření je v dnešní době dost často omílané téma, protože dnešní život a možnosti lákají ke zkoušení a poznávání nového s pocitem, že je všechno možné a svým způsobem dosažitelné. Ale není. Prostě přijdou věci, které ani nemusíme ovlivnit, a najednou se náš domeček z karet hroutí a hroutí a my to zkoušíme nějak zastavit či zpomalit. Jistý pan Rush jej definuje jako „druh stresu a emocionální únavy, frustrace a vyčerpání, k nimž dochází v důsledku toho, že sled (nebo souhrn) určitých událostí týkajících se vztahu, poslání, životního stylu nebo zaměstnání dotyčného jedince nepřinese očekávané výsledky“.

      Syndrom vyhoření má několik částí:
      Nadšení, stagnaci, frustraci, apatii a pak nastává syndrom vyhoření. Pokud byste chtěli víc cool termíny, je tu popis od Christin Maslach: idealistické nadšení a přetěžování, emocionální a fyzické vyčerpání, dehumanizace druhých lidí jako obrana před vyhořením a terminální stádium. Tak co, už se v nějaké fázi vidíte?

      Ještě ne? Dobrá, tak se pojďme podívat na zoubek jednotlivým fázím.

      Nadšení
      To si asi každý dokáže představit, nadšení z názvů questů, nadšení z možností virtuální hry, zlepšení vlastního stylu. A tak dále…

      Stagnace
      Hraní se vám začne pomalu vymykat z rukou. Žádosti PJe či hráčů o další příspěvek vás pomalu ale jistě iritují a připomínky jsou něco jako bodnutí velmi obtížným hmyzem. Přesto je tu stále snaha udržet si quest i za cenu jistého znudění, zaťatých zubů či lehce negativní atmosféry na fóru. I vy v téhle fázi jistě cítíte, že všechno není tak úplně v pořádku.

      Frustrace
      DarkAge jako by změnilo svůj vzhled.
      Čím dál tím více člověk naráží na věčně nespokojené trouby, kteří ho neobohacují. Nepřináší nic zajímavého, jen žvatlají, kecají a blábolí. Pohádat se není tak těžké a k tvrdým soudům stačí relativně málo. DA se stává oázou zklamání, přichází otázky „proč jsem sem lezl/a?“ či „stojí mi to za to?“ nebo také i něco peprnějšího… Zdá se vám, že každý po vás něco chce a vy abyste u všech těch restů strávili přinejmenším pár hodin!

      Apatie
      A najednou se to NĚKDE zlomí, proč ty věci dělat?! Vždyť je to dobrovolné, ne? To, že JÁ tomu věnuji čas, je MOJE rozhodnutí, stejně jako to, že tomu čas nevěnuji. Máte toho prostě moc,
      a tak se snažíte dělat jen to nejnutnější a zbytek přehlížet. Proto je vám nepříjemné potkávat PJe a hráče, protože to oni by mohli nenápadně zavést konverzaci na téma chybějící příspěvek.

      Syndrom vyhoření
      Naprosté vyčerpání. DA, co to je DA? Logout, čau. Týden, měsíc… pauza. Jop, proč ne. Už nemůžete…
      Nemůžu vám přesně říct, jak se tomu dá bránit, protože to není tak jednoduché. DA je zábava, pokud ne, je to problém, protože syndrom vyhoření se většinou přičítá nějakým pracovním machinacím, o zábavě tu nikdo nemluví. Takže… asi DA prostě jenom berete moc vážně. :o) Také tu bude onen problém s velkýma očima. Neberte si moc questů. Já vím, dost jich prostě nejede nebo jedou hodně pomalu, ale to, bohužel, neznamená, že až se rozejdete s přítelem/kyní, dostanete špatné známky, přijde zkouškové či povodně, že se ta dobrodružství zase nerozjedou.

      „Non omnia possumus omnes.“ – Nemůžeme všichni všechno.

      A tak to je, bylo a bude. Je to jenom hrozně nefér vůči ostatním, takže vás DS tímto prosí, až budete ve fázi frustrace, nechte si své naštvání pro sebe a pokuste se co nejrychleji přejít do fáze apatie, aby vás ti tvrdší hráči mohli v klidu opustit a ti přísnější PJ nakopnout do zádele.

      A opět připomínám, pokud máte nějaké zajímavé téma, které by mohla DS zpracovat, ozvěte se. Asi budete první! :o)

      Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v dubnu 2011.


      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2019 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).