Trochu jiní Mercedes 10. září 2010
Jmenuji se Kateřina, ale už od páté třídy mi všichni říkají Katy. Je to možná trochu zvláštní - asi by mi měli říkat Katko - ale mně se to líbí. Nikdy jsem neoplývala nějakou zvláštní krásou, mám světle hnědé vlasy do půli zad a tmavě hnědé oči. Bohužel byste si mě mohli splést s vorvaněm nebo jiným obtloustlým zvířetem. I když já vlastně jsem zvíře, ale k tomu se dostanu až později.      Podle některých lidí jsem typická nudná, přechytralá šprtka. A je to asi zčásti pravda. Vždy jsem se velmi dobře učila a prospívala s vyznamenáním, proto jsem také šla na gympl.      Nikdy jsem neměla moc kamarádů, občas se mnou někdo něco prohodí, ale to jen když potřebuje opsat domácí úkol nebo radit při zkoušení či při písemce.      Módě taky zrovna nerozumím, nikdy jsem se nelíčila, ani pomalu nevím jak vypadá rtěnka a ty další blbosti. Nosím spíš větší vytahaná černá trika nebo flanelové košile, ošoupané džíny a tenisky, vlasy buď nosím v culíku, nebo rozpuštěné.      Ven taky moc nechodím, maximálně do knihovny, do sámošky, do zverimexu, kde mám brigádu, a do školy. Ve zverimexu si moc nevydělám, chodím tam jen dvakrát v týdnu, v pondělí a ve středu, vždy po škole, zhruba asi na čtyři hodiny.      Buď dělám něco ve skladu, nebo jsem za pultem a prodávám žrádlo pro zvířata, různé vybavení a samozřejmě zvířata. Ale je to takový zapadlý krámek, tak sem moc lidí nechodí, občas přijde někdo koupit akvarijní rybičku, žrádlo pro králíka, občas někdo koupí morče nebo křečka, maminky sem chodí se dívat s malými dětmi na zvířátka, ale to je tak vše.      Navíc je tento krámek ve fakt zastrčené uličce kousek od náměstí a má i zvláštní název - „ZVÍŘECTVO U EDY“. Eda, majitel krámku, moc milý a hodný, je takový podivín, párkrát jsem ho přistihla, jak mluví sám pro sebe, ale vypadá to, jako by s někým mluvil. No, já jsem taky divná, poslední dobou se se mnou dějí divné věci. Jsem silnější než jindy, ne jako tloušťkou, to by mi tak ještě scházelo, být ještě tlustší, než jsem.      Ale mám sílu, teta si minulý týden o sběrné sobotě vzpomněla, že chce vyhodit starou těžkou almaru, co máme na půdě. Požádala o pomoc mé dva bratry, Erika a Samuela, ale ti ji nemohli unést. Nevím co mě to popadlo, ale přišla jsem k nim, popadla almaru a sama ji odnesla, bez kapičky potu, před dům. Oba bráchové, teta i má sestra Rita na mě vyděšeně zírali, ale radši to nekomentovali.      Taky jsem nějak rychlejší, dřív jsem se při tělocviku zadýchala už v půlce prvního kolečka, když jsme měli běžet, teď jsem najednou při posledním tělocviku, bez zadýchání, uběhla deset. To jste měli vidět tělocvikářku a ty pipiny ze třídy, jak civěly.      Taky mi poslední dobou všude po těle rostou chlupy, nestačím se vůbec holit a nehty mi taky abnormálně rostou a nejdou stříhat, už jsem o ně zničila patery manikýrní nůžtičky. Měla sem minulý týden zrovna den před sběrnou sobotou pocit, jako by se k nám blížil Jindřich, přítel mé tety Evy, a taky jsem všude cítila růže, a on se opravdu za hodinu u nás objevil a tetě přinesl kytici bílých růží.      Moji sourozenci jsou všichni naprosto dokonalí. Rita, Samuel i Erik. Rita, moje úžasná sestra, má sice děsné jméno, ale je štíhlá, má velmi pěkná vyvinutá prsa, o kterých si můžu leda nechat zdát, a to jí je teprve třináct. V obličeji je taky velice hezká, má hezké zelené oči lemované krásnými dlouhými jemnými řasami, narůžověle plné, naprosto dokonalé rty, má malý jemný nosík, ne velkou naducanou bambulu jako já.      Pleť má naprosto jemnou a hladkou, kdepak plnou uhráků jako já. Většinou nosí minisukně, boty na podpatku a nevyjde z domu nenamalovaná. Svoje dokonalé brunet vlasy nosí v podobě různých moderních účesů. Kluci na ni stojí fronty, a to i ti starší, než je ona, a mě si nikdo nevšimne. A to mi bude za měsíc osmnáct.      Moje matka Hana, co bohužel před třemi lety zemřela na rakovinu, byla taky naprosto dokonalá, měla blonďaté dlouhé vlasy a byla to nejlepší učitelka ve školce, co může být, vždy byla laskavá a chápavá. Moc mi chybí.      Akorát partnery dost střídala, říkala, že si chce užívat život, dokud je ještě mladá. Já a mí sourozenci máme každý svého otce, Erikův otec je úspěšný ženatý právník, ale o Erika se nezajímá, pouze na něj platí alimenty. Samuelův otec je místní ochlasta, věčně bez práce - proboha, jak se s ním matka mohla zaplíst. Rity otec byl fotograf, ale zemřel při autonehodě když Ritě byly tři, chudinka Rita je teď naprostý sirotek. A můj otec? O něm nic nevím.      Co matka zemřela, stará se o nás její sestra - teta Eva. Pracuje na přepážce v jedné místní bance a teď se dala dohromady ze svým kolegou Jindřichem, konečně si někoho našla, byla totiž pět let rozvedená a její manžel byl pěkný gauner, radši nezmiňovat.      Pořád si říkám, proč jsou všichni kolem mě dokonalí, a já taková, jaká jsem? Skoro se měním v podivné zvíře...

Názory a komentáře ( 0 /6 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Alneo	1
AnetaRose	3
Asunayoo	1
Esmes	1
Loro	2
Lutus	3
Rockbeatle	1
Tolpen	1