Duší celkem: 1002
Přítomných duší: 8
V krčmách: 5

      Knihovna

      Krásná literatura

      V hlubině
      Tangerine

      5. listopadu 2020

       

      /rok 3 927/
      /umístění: vědecká laboratoř na dně Mariánského příkopu/
      /důvod: pozorování a zkoumání stvoření, které moře vyplavilo na malém ostrově Guam nedaleko právě onoho příkopu/


      Stalo se to jednoho podzimního dne. Možná mne mělo varovat, co se přihodilo ráno, nebo snad to počasí, dávající svým svébytným způsobem najevo, kam si můžeme strčit náš pokrok a civilizaci.
      Technický personál se míhal kolem jako hejno hmyzu, když nadzvednete kámen, a snažil se uklidit nečekanou ranní paseku.
      Já jsem ale zamířila právě na místo, které jsem včera večer sama pečlivě zkontrolovala.
      Vedla mne intuice nebo jen obyčejný strach? Když jsem se blížila, chloupky po celém těle se mi postavily zvláštní směsicí hrůzy a vzrušení.
      Poslední zatáčka a pak už to uvidím.

      Vidím, že jsem měla pravdu.
      Je pryč.

      Když se vracím do konferenční místnosti, abych oznámila, že to stvoření sežralo naši návnadu se sledovacím zařízením a dokonce že na sebe jako zázrakem přichytilo i kamerku, takže můžeme nejen pozorovat, kudy se plaví, ale i v jakém prostředí a s kým, přemýšlím, jestli jim mám ukazovat i to znepokojující video, které natočila kamera umístěná nedaleko od návnady.

      Vejdu do bíle vymalované místnosti s patnácti skleněnými stoly postavenými tak, aby tvořily velký kruh s nevelkou deskou uprostřed. Na desce se pomocí počítače a světel dají promítat 3D obrazy.
      Porozhlédnu se a spatřím své tři kolegyně Lilit, Mary a Claire sedící u svých stolů přímo proti dveřím.
      Opatrně je pozdravím. Ony se přestanou bavit a když si všimnou mého ustrašeného obličeje a třesoucích se rukou, ve kterých nesu kameru, poprosí mě, abych jim ukázala záznam. Sednu si vedle nich a začnu vysvětlovat: "Před chvílí jsem šla zkontrolovat naší návnadu. Ale nebyla tam, na kameře umístěné nedaleko od návnady byl ale záznam, který mě tak rozrušil." Všechny tři napjatě poslouchají, a tak video pustím přes přehrávací desku.

      Nejdříve tam je jenom hejno malých rybek, které okusují maso. Po asi deset minutách připlavou dva žraloci hlubinní, kteří to taky asi čtyři minuty jen tak okusovali, ale potom najednou jakoby ze strachu odplavaly.
      Místo nich se přihnalo takové asi dva a půl metru velké tmavě modré stvoření, které, než se zastavilo u návnady, nebylo skoro vidět kvůli tomu, jak rychle se pohybovalo.
      Tělo má jako žralok, ale na každé straně má pět nohou s ostrými bodci, podobajících se spíš pavoučím. Avšak nejstrašidelnější a nejhorší je ten úsměv a oči. Červené se žlutou zornicí. Ten úsměv... je to jako ztělesnění zla, je tak příšerný, že oběť buď zparalyzuje nebo alespoň dostane hrozný strach a neodváží se ani utíkat, což tomu stvoření pomůže se oběti zmocnit a sežrat ji. Chvíli tam jen tak běhalo, ale potom se přiblížilo k návnadě a úplně celou jí najednou spolklo!
      "Měla jednu a půl tuny. Jen tak pro zajímavost," vystrašeně podotknu.

      Najednou za sebou cítím něčí pohled, tak se ohlédnu za sebe a na setinu vteřiny si za oknem laboratoře všimnu náznaku červených očí, pak už vidím jen rozmazanou čmouhu běžící někam pryč.
      O pár hodin později ležím ve své posteli. Už skoro usínám, když v tom něco lehce ťukne do mého skleněného stropu, což mě probudí. Podívám se tam a spatřím to divné stvoření. Opět v sekundu, kdy se na něj podívám, odběhne, mně to však stačí na to, abych byla pořádně vyděšená. Zavrtám se pod peřinu a asi po hodině a půl se mi konečně podaří usnout.

      Druhý den jdu s pomocníkem umístit další návnadu. Když ji připevníme ke skále, pomocník už čeká v přetlakové komoře, ale já ještě stojím před ní a sleduji okolí. Najednou přiběhne to stvoření a chňapne po mě. Já ale uskočím a vlezu dovnitř. Ono se zastaví a zírá na mě. Ty oči jako by říkaly: "Já si počkám."

      Později přemýšlím, jak se to stvoření přesně pohybuje a dojdu k závěru, že buď běhá po nohou nebo dá nohy k tělu a plave pomocí ocasní a hřební ploutve.
      Většinu dne všechny ignoruju. Zaznamenám jen, že byla jedna schůzka, kde jsem popsala, jak na mě to stvoření zaútočilo.
      Večer se událost ze včerejší noci opakovala. Stvoření se objevilo, ale tentokrát bušilo do skla silně, až ho nakonec rozbilo.

      Stvoření vnikne dovnitř a honí mě. Já plavu ke dveřím, ale nejdou otevřít. Ve strachu mi došlo že jsou elektrické a při kontaktu s větším množstvím vody se rozbijí a zaseknou. Zatím úspěšně unikám, ale začínám být unavená. Už to dlouho nevydržím. Dojde mi kyslík, přestanu se snažit a najednou ucítím palčivou bolest v levé noze. Podívám se a... ona tam není. Kolem mě se rozlije červený mrak a potom už jenom cítím, jak mi voda proniká do plic. A potom konec.


      A co potká v hlubinách moře vás?

      Stáhnout jako PDF
      Názory a komentáře ( 0 /1 )

      [ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

      NickZnámka
      Ailinel3
      Argen1
      Elanius3
      Guner3
      Nargelas3
      Oksanamukha.1
      SaSSaZu1
      Selima3


      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2021 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).