Duší celkem: 1082
Přítomných duší: 15
V krčmách: 5

      Knihovna

      Krásná literatura

      Čas růží
      Petwald

      18. května 2009

       
      Jaro vrcholí. Alespoň v našich zeměpisných šířkách. Noci se krátí. Zapomenuty jsou proplakané deštivé dny, mlhavá rána i studené meze. Vody v řekách, rybnících a přehradních nádržích se pokorně vrátily zpět, do svých regulovaných břehů, a vyhřívány stále odvážněji se objevujícím slunkem lákají ke koupání i k povalování. Tráva, keře, stromy i pole raší, bují a kvetou, vzduch je plný vůní a odvěké Síly, stačí se jen sebrat a jít a cítit a dýchat a vnímat tepající Život všude kolem nás. Zvířecí i ptačí mláďata povyrostla a objevují svět. Mladičkou první svěží zeleň vystřídaly barvy o něco rozmanitější a dospělejší, avšak do úmorných uspávajících letních veder zbývá dost a dost času. Kvetou bezinky, dozrávají první jahody a třešně. Kabáty, bundy, čepice a svetry zůstávají definitivně ve skříních a celá populace se spokojuje s podstatně skromnějším oděvem. Děj se co děj, nastává moje nejoblíbenější roční období, které jsem si soukromě – skromně pojmenoval „Čas růží“!

      Ano, hned tady na začátku se otevřeně vyznávám, ať si o tom kdo chce myslí co chce, že růže jsou mojí nejmilejší a nejuctívanější květinou. Dobře vypadají. Příjemně voní. Dají se obstarat v podstatě kdykoliv, kdekoliv, pokud máte dostatek času a peněz... Přesto mají svoji hrdost, osobitost a charakter. Mám rád všechny, jakkoliv jsou rozličných barev, velikostí i druhů. Líbí se mi sotva vyrašelá poupata, polorozvité květy i ty růže ochotně rozevřené, v celé své kráse. Obdivuji, svým způsobem, zdánlivě nepřístupné porosty planých keřů chránících svoji Šípkovou Růženku pro toho jediného pravého Prince, ale přece jen více si oblibuji krásné a pěstěné růže zahradní. Taková růže, s láskou a péčí léta hýčkána a pěstována, má plné právo být pyšná a vyzývavá, ať již temně rudá, purpurová či nachová, něžně růžová či sněžně bílá nebo voskově žlutá, dokonalá v každém jemně žilkovaném lístku, každičkém okvětním plátku, opojně vonící, se sladkým chmýřím uprostřed svého květu, si plným právem zasluhuje lásku a obdiv prostě proto, že je tak krásná… A že má trny? A co má být? Jednak, ne každá růže se jimi může chlubit a pak, právě ony jsou neodmyslitelnou součástí jejich půvabu a kouzla, bez nich i ta nejskvělejší květina ztrácí ze své ceny. Alespoň pro mne. Ano, i já se již párkrát popíchal a ještě popíchám, ale nikdo a nic mi nevyvrátí názor, že právě těch pár kapek krve dodává mému citu a oné květině cenu i hloubku. Miluji růže i proto, že nás nezraňují ze zlé vůle, to jen naše vlastní neobratnost, špatné pochopení situace či přílišný spěch způsobí, že se setkáváme s jejich trny.
      Jejich krása prý rychle uvadá. Oč lépe je na okamžik zazářit jako slunce než stovky let poblikávat jako svíce. A pak, za každou uvadlou rozkvétá deset nových, neméně vznešených a krásných. Růže zůstávají své, ač mají mnoho rozmanitých podob, jejich podstata je táž. Jsou pyšné i něžné, křehké a zranitelné stejně jako houževnaté a vytrvalé, královské, a přece jsou tu pro každého, kdo se odváží k nim natáhnout ruku, půvabné, ušlechtilé a s trny. To je asi vše, co jsem chtěl říci o růžích. Mám je rád! A komu snad růže nevoní, tak ať si dá do vázy třeba bodlák.

      Stáhnout jako PDF
      Názory a komentáře ( 0 /7 )

      [ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

      NickZnámka
      Aquarius1
      Ayira1
      Gabriel1
      HadejKdo2
      Isabeau1
      Kanyapi1
      LadyUlrika1
      Lutus1
      Mofik1
      Nejshy1
      Silenec1
      Yavanna1


      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2019 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).