Motýlek Ayira 27. února 2015
Pod oblohou blankytnou obraz zeje snový (světlem je, i mou tmou) a voní vzduch javorový. Na paprsky zalitém poli vlčích máků, tam, v koutku ukrytém, ztrácíme se zrakům. Má vůně omamná, sladká chuť nektaru. Tak cudná, tak nemravná, stydím se z rozmaru. Mé poupě se rozvine, plátky se zachvějí. Čekám Tě, co by ne, s toužebnou nadějí. Pak přilétneš potichu, křídly se dotýkáš lístků a kalichu, než touhu mou spolykáš. Jen pro Tebe otvírám kvítek svůj vlahý, vlastníš klíč k tajným hrám, můj motýlku drahý.

Názory a komentáře ( 0 /2 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Azeret	1
Harrieta	2
Kanyapi	3
KiwiNka	1
Miyori	1