Apokalypsa dle Matoba - Potíže se Smrtí Matob 12. dubna 2006
Seděl takhle Válka v křesle, ukrutně se nudil. Ze spánku se právě po obědě vzbudil. Všude kolem ticho, dokonalý klid – to není nic pro Válku, tak se nedá žít. Klidu a ticha už má až po zuby, tak dostal chuť obrátit svět naruby. Sezve si komplice jak za starých časů, když spolu ještě drželi basu, svět bude jako býval kdysi, válka, hlad, mor a zlodějské krysy. Válku nic doma neudrží, těší se jako malý kluk, špinavé nádobí už je mu fuk. Rychle je oblečen ve skvělé zbroji, opodál ve stáji jeho kůň stojí. V rychlosti vezme si štít a meč - teď už s ním vážně není řeč – na koni v hlavě s nápadem vyráží směrem za Hladem. Ožrala Hlad jako vždy už byl zase v lihu, na zápraží seděl, pročítal si knihu receptů na lahůdky plnou. „To jsou k nám hosti, kampak se hrnou?“ Ptá se, když vidí Válku rozmazaně. Nejspíš si myslí, že přišel vybrat daně. „Nazdárek Hlade, starý brachu, co že tu sedíš před domem v prachu a k tomu ještě každopádně užralý jako slíva řádně?“ „Já jsem tak zoufalý, třikrát mi běda vařit sice umím, však jíst se to nedá. Tak hodně piju a sedím tady – kdo to kdy slyšel – Hlad umřel hlady!“ „Hele, když pomůžeš mi zrobit brajgl, nebudeš hubenej jak típlej vajgl - slibuju, že budu měsíc tě živit. Piš si, že přibereš, až budeš se divit.“ Taková nabídka těžko se odmítá, Hlad už se vidí, jak pojídá jelita, A nebo řízečky, nejradši obé. Doslova Válkovi z ruky už zobe. „Hotovo, beru, umluveno!“ Pak sebral svému koni seno a snědl ho dvě hrsti, než na cestu se pustí. S pocitem, že sena dobře se najedl ihned Hlad na koně radostně nasedl. Za chvilku ovšem úsměv mu zvadl, poté, co v minutě ze sedla spadl. Těžko lze čekat, že užralý na koni za Morem povalí. Válka byl frajer, proto Hlada vzorně připoutal ke koni provizorně, obul mu ještě jezdecké škorně za Morem vyjeli poté svorně. V tu dobu Mor právě z nemocnice vyšel. „Očkování pitomý, kdo jen na to přišel? Hygiena a tak dále, to se mi chce zvracet, proč jen musím bez úspěchu už sto let se vracet? Měl jsem se stát Krakonošem, byl bych pánem hor, v dnešní době nemá šanci trápit lidi mor.“ Cestou domů lamentoval na svůj úděl těžký – kůň mu zemřel cestou na mor a tak musel pěšky. Začal tedy propadat depresivní náladě – v dnešní době nemá šanci, to je přece nasnadě. Může už tak maximálně na zadek se posadit, při moderní medicíně nemůže se prosadit. Poté ještě provizorně nakazit chtěl pankáče, leč bohužel neúspěšně. Tak se Mor dal do pláče. Dorazili Hlad a Válka, měli totiž kvalt – našli Mora bijícího hlavou o asfalt a v očích slzy jako hrachy. Zbystřil, když viděl staré brachy. „Nazdárek More,“ Válka ho zdraví, „neblbni chlape, to se spraví. Minulost znova obnovíme. Jak na to, myslím, dávno víme!“ Mor téměř ihned pocítil úlevu a ústa roztáhl v širokém úsměvu. „Jaképak s tím krámy, jdu do toho s vámi!! Zas se cítím jako prtě, chybí už jen najít Smrtě!“ S radostným výrazem rukou potřásl Hladu, přičemž došlo samozřejmě k hlasitému pádu – Hlad na asfalt složil se s žuchnutím jak žok. Nebyl schopen udělat dál už ani krok. V tohle stavu, kdy byl Hlad střízlivosti dalek, Navíc ještě usnul tvrdě jako špalek, pomyslel si Válka: „To je teda banda, Máme Hlada táhnout? No, to bude sranda!“ Poté ovšem dostal ihned spásný nápad, Pojedeme za Smrtí, Hlad si může chrápat, Labilita psychická u Mora je nitce. Nebude se s ničím párat, odveze je v sanitce. Naložili Hlada, Mora, Válka řídil – za mlada přec řídil tank – není žádný břídil. A aby rychle přivolal Smrt, prvního chodce autem tvrdě škrt. Zjevil se Smrťák pochmurný jak mraky – Válka ho autem nabral taky!! Byla to vážně srážka ostrá – Výsledek? Mrtvola a rozpláclá kostra. Opodál odpadla Smrťova kosa Válkovi na čele vyrašila rosa. Smrt už byl ale na kolenou – O bože, ruku má nalomenou. „Nazdárek, Smrti, starý brachu, Co tady lebkou ryješ v prachu?“ Snaží se Válka tropit žerty. Smrt ale svolává všechny čerty. „Blbečku blbá, dávej pozor, jezdíš už jako zdravotní dozor, v tom malým pitomým českým státu. Ty vole, nalomil jsi mi hnátu!“ „Přijel jsem za tebou s těmito pány, spřádáme spolu smrtící plány!“ a přitom ukáže na Mora a Hlada. „Jak za starých časů, pánové, tradá!“ Tak už jsou zase jezdci čtyři, zdá se, že náš svět k záhubě míří. „Jak můžu dělat Apokalypsu Když budu nejspíš mít pařát v gypsu? Ty vole, Válko, ty jsi fakt buk, No co se tváříš, nečum jak puk! Teď vhodná chvíle pro váš plán není. Jdu někam vyhledat ošetření!“ S těmito slovy Smrt se ztratil, Čímž naší trojici plány zhatil. To be continued...

Názory a komentáře ( 0 /26 )

[ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

Nick	Známka
Adloffi	1
Aine	1
Angeluss	1
Argen	1
Bakendrid	1
Barburyba	1
Darky	1
DeadKing	1
Dundee7	1
Elanius	2
Eugene	1
Extremer	1
Falianne	1
Ferro_the_King	1
Genesis	1
Grendel	1
HadejKdo	1
Hayasan	1
Helinille	1
Holyan	3
Jakub.s	1
Jon	1
Kanyapi	1
Katalp	1
Kayla	1
Kethrine	1
Kosec	1
Liliana	1
Lucian	1
Lutus	1
Meladyanne	1
Milwa	2
Mofik	1
MorganaLeFay	3
Nehvizdek	1
Nejshy	1
Nisha	1
Nonsence	1
Nosferatu	1
Palantyr	1
Paul	1
Perilan	1
Pret	1
Reevik	1
Reynard	1
Rosalind_Lefevre	1
Shaitan	1
Teatria	1
Teranell	1
Tiara	3
Wolfric	1
Zarabeth	2
Zarathustra	1