Duší celkem: 1045
Přítomných duší: 0
V krčmách: 0

      Knihovna

      Krásná literatura

      Kámen a krev – Juraj Červenák
      Teranell

      7. května 2018

       
      Veterán česko-slovenské historické fantasy přichází opět po čtyřech letech s další sbírkou krátkých povídek.
      Jaký byl výsledný dojem tentokrát, kolika změn doznaly texty od původních vydání v časopisech a antologiích a mnoho dalšího se dozvíte na následujících řádcích!


      Juraj „Ďuro“ Červenák je v tuzemských vodách opravdu ostříleným harcovníkem. První novela o barbaru Conanovi vyšla v Česku již v roce 1993 a od té doby popularita středoslovenského rodáka vytrvale stoupá. Svědčí o tom jak počty prodaných knih, tak i živé diskuse na internetových fórech a fantasy conech, které autor často a rád navštěvuje. Zdaleka největší oblibu si přitom u čtenářů získala jeho díla z žánru tzv. historické fantasy. Všechno to začalo trilogií o Černokněžníkovi – a byl to právě běsobijce Rogan, který si vysloužil doplnění v podobě sebraných povídek (Černokněžník: Válka s běsy, 2006 ).
      Od té doby ale uplynulo hodně vody a Ďurův repertoár se rozrostl o celou řadu dalších hrdinů a krátkých novel, z nichž drtivá většina byla již publikována v časopise Pevnost a několika fantasy či sci-fi antologiích.

      Bivoj, Ilja Muromec, kapitán Kornelius Báthory – to jsou jen některá jména, na něž při četbě nové sbírky se zvučným názvem Kámen a krev narazíte. S většinou hrdinů se přitom můžete setkat v již publikovaných knižních sériích Bohatýr, Bivoj, Dobrodružství kapitána Báthoryho a Černokněžník.
      Ano – je to právě zcela čerstvá povídka o Roganovi a jeho věrném společníku Goryvladovi, která byla jako jediná napsána speciálně pro tuto knihu.
      Jelikož celá řada textů vyšla už před vydáním knižních sérií, musely být autorem upraveny tak, aby fakta v nich uvedená souhlasila s romány. Jiné, kupříkladu Vládce stříbrného šípu, doznaly jistého zkrácení a tím i podpoření dynamičnosti děje. Sbírka osmi krátkých novel má jedno nezanedbatelné plus, a totiž velkou různorodost. Přestože se ve všech případech jedná o typickou heroickou fantasy zasazenou do historického rámce, kde nepřemožitelní hrdinové kosí zástupy nepřátel a krvelačných stvůr (od zapomenutých bohů v již zmiňovaném Vládci stříbrného šípu a Černém srdci až po ohnivé džiny v Pekelnících), zachraňují sličné panny, brání nevinné a nadávají jako zjednaní, fakt, že se téměř v každé povídce ocitáte v jiném prostředí, zcela stačí pro udržení pozornosti. Ba co víc – nebudete se moci dočkat, co si pro vás autor připravil tentokrát. A že je toho hodně! Tu zavítáte pod horu Sitno ve Štiavnických vrších, tu do ulic Konstantinopole, jinde zas do hlubokých, neprostupných hvozdů v povodí řeky Oky (dnešní Rusko).
      Celkové pojetí povídek pak ozvláštňuje jedna perlička: už jste měli možnost setkat se s čistokrevnou fantasy detektivkou? Ne? Pak je stejnojmenná povídka Kámen a krev dělaná právě pro vás.
      Někomu to možná už teď zní jako pěkná slátanina; mohu vás však ujistit (historiky nevyjímaje), že při četbě této knihy si vlasy zoufalstvím rozhodně rvát nebudete. Samozřejmě, místy se autor jistému znásilňování dějin vyhnout nemohl, na všech textech je však znát pečlivé a hluboké studium historických pramenů, ať už se jedná o události, prostředí, předměty či konkrétní zvyky kultur, které
      ve svých povídkách popisuje. Ti z vás, kteří již mají z Ďurovy tvorby něco načteno a s obavami očekávají další nevyvedené pokusy o vykreslení ženských hrdinek, mohou být klidní rovněž. Snad je to náhoda, snad autor konečně dal na kritiku věrných čtenářů, faktem však je, že zcela plochý charakter krásné a statečné, jinak však naprosto bezvýrazné mladice, tak „oblíbený“ v předchozích dílech, ve sbírce nenajdete – a to jednoduše proto, že ženy a dívky se v textech objevují pouze ve vedlejších, velmi okrajových rolích, pokud nepočítáme zcela výjimečnou čarodějku Mirenu v Kapce krve.

      Co ještě dodat? Snad jen, že to všechno dohromady opravdu funguje! Děj povídek je našlápnutý a snad až na poněkud chaotickou a nepřehlednou novelu Věrozvěstové (kterou autor sám kuriózně považuje za nejlepší text celého díla – strange, really strange) mu není co vytknout. Úchylka pro ukázkově filmové situace, v nichž je postava uprostřed bojové řežby vydána napospas nepříteli a čeká na poslední ránu, která ji má odeslat do Zásvětí, když tu se objeví Ó Velký Hrdina, popřípadě anonymní spolubojovník a v poslední vteřině usekne zloduchovi hlavu, je už spíše úsměvná.
      Je to svižné, je to akční, je to originální, vtipné a zábavné, o čemž svědčí také několik ocenění včetně renomované Ceny Fantazie a Ceny Akademie fantasy, sci-fi a hororu. Ďuro vpravdě všem svým čtenářům ukázal, kde má kanec trenky, a velmi zdařile potvrdil, že nevládne pouze na poli rozsáhlých románových sérií!

      Zmatený džin se zastavil, zadíval se na vodníka a zlostně zasršel plameny. Blivajz jeho pohled odhodlaně opětoval. Už měl o něco menší objem, ale pořád připomínal velkou, přelévající se medúzu. Ruce a nohy nebyly vidět, jen obličej s vyvalenými bulvami a kalem z jezírka ulepenou tlamou.
      „Dušičky,“ zabublal neurčitě.
      „No jistě,“ přikývl Báthory. „Celé houfy dušiček. Tak spláchni ten zapálený velbloudí prd někam do pekla!“

      - Boj s ohnivým džinem, povídka Pekelníci

      80%

      Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v březnu 2011.


      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2019 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).