Duší celkem: 1092
Přítomných duší: 6
V krčmách: 0

      Knihovna

      Krásná literatura

      DonSimon, tatík serveru
      Pavettka

      6. listopadu 2018

       
      Aloha, Done, tvůj nick je tady na DA docela známý, máš kdejakou hodnost, pod kterou se možná schovává ještě nějaká jiná (třeba pod adminem), ale když se podívám do tvých statistik, tak v tuhle chvíli nevedeš žádný quest a ani v žádném nehraješ. Jak bys popsal svůj status na DA teď? Za koho se na DA považuješ?
      Víš, za posledních několik let se toho v mém životě docela dost změnilo.
      Před šesti lety, když jsme s několika kamarády DarkAge rozjížděli, jsem byl ještě vysokoškolák s čerstvou známostí, který měl spoustu volného času (i když si to nemyslel) a mnoho nerealizovaných ambicí. Aktivně jsem hrál a vedl příběhy, cvičil nové vypravěče, programoval, vymýšlel, pomáhal nováčkům a přetahoval sem ty nejlepší lidi z jiných serverů. Teď už jsem o něco starší zaměstnanec s náročnou prací a několika vedlejšáky, z původní party kamarádů jsem v admin týmu zůstal sám, známost se změnila na těhotnou manželku, čas zmizel a ambice se přesunuly někam jinam :)
      Takže se ten čas, který věnuju DA, snažím investovat s rozumem a tam, kde je to opravdu potřeba. Lepších hráčů, vypravěčů a dokonce i cvičitelů než já tu je dost, naprostou většinu programování mohu s klidným svědomím přenechat Devlinovi s Dawonem, na pomoc nováčkům tu jsou chůvičky. Takže na mně zůstává hlavně moderování debat a usměrňování mnoha zdejších živlů (těch podvratných i konstruktivních), snaha udržet celkovou koncepci DA celistvou,
      a v neposlední řadě pak také dotažení věcí, které se všem zdají jako dobrý nápad, ale nikomu se nechce do realizace (viz třeba soutěž o nového admina).
      V zásadě už nejsem ten, který DA fakticky táhne, cítím se spíš jako poradce a kontrolní orgán :), který vnímá věci s odstupem a v celkovém kontextu.

      Píšeš, že se cítíš jako poradce. Když se podívám na tvůj profil, máš v popisku:
      „Snažte se ozývat jenom tehdy, když opravdu něco potřebujete. Díky.“
      Takže komu radíš, popřípadě za jakých okolností?

      Odpověď je nasnadě – těm, co poradit opravdu potřebují :) Obvykle jsou to jiní administrátoři, cvičitelé, popřípadě lidé, co tu chtějí něco změnit a nevědí jak na to (anebo prostě potřebují podpořit). Překvapivě málo lidí si uvědomuje, že dobrý nápad sám o sobě moc nic neznamená, takových je tu hodně. Důležité spíš je, aby se toho dobrého nápadu někdo chopil, získal pro něj podporu a protlačil ho do realizace. Samo se to totiž neudělá…

      V zásadě se tedy pašuješ do role takové šedé eminence, což vyžaduje určitý přehled, a to jak o duších starých, tak i o nově příchozích. Jak si jej udržuješ, jakými způsoby? Máš nějaké fígle?
      Nepašuju :) Ono to tak nějak samo vyplývá z toho, jak dlouho tu funguju. Přehled se snažím udržovat tím, že sleduju fóra (aktuálně cca 80, dalších více než 20 mám raději schovaných) a sem tam zajdu v Praze do hospody ;)
      Nicméně přiznávám, že o nově příchozích určitě přehled nemám (to nechávám na chůvičkách) – vyjma těch aktivních, kteří se aktivně projeví v některé z diskuzí.

      Zmínil jsi Chůvičky, takže se nutně musím zeptat - jak vnímáš tyhle složky? Chůvičky, adminy, tvůrce DM, Cvičitele? Jak vnímáš lidi, kteří to dělají? Myslíš si, že jednotlivé funkce vyžadují něco speciálního?
      Jsou funkce, kterých si vážíš víc a kterých méně? Které vnímáš jako nepostradatelné?

      Vnímám je velice pozitivně – všechny. Abych se přiznal, tak obrovské plus má u mě každý, kdo dokáže přejít z pasivní role do role aktivní. Myslím si, že to vyžaduje kus odvahy a určitý charakterový rys, který v sobě nemá každý. A mně vždycky dodá spoustu sil vidět, jak vášnivě a zapáleně dokážou o té své věci diskutovat a kolik ze sebe jsou do ní ochotni dát. Za všechny „zapálené“ můžu jmenovat třeba Enefu v DM nebo Zaru v Knihovně –- ale lidí, co do DA investují hodně energie, je tu mnohem víc.

      Trochu zvláštní a nepostradatelnou roli tu samozřejmě mají administrátoři. To jsou ti, kteří směrují DA určitým směrem a často určitým způsobem zaštiťují rozsáhlé aktivity v určitých oblastech. Tady jsem byl po určitých neblahých zkušenostech extrémně opatrný a konzervativní – ale jak bylo vidět v poslední soutěži, už mě to trochu přešlo :)

      Myslím si, že to, že se přístupy vyvíjejí, je všeobecně známá věc, zvlášť, když se časem mění podmínky, příležitosti i manipulační prostor.
      Tvrdíš, že oceňuješ ty, kteří přešli z pasivní role do aktivní, jak ale vnímáš ty, co přechází z aktivní role do pasivní? Je na to nějaký systém (ve chvíli, kdy si to daný člověk ve funkci není ochotný sám přiznat)?

      Systém na to není a je pravda, že to je jeden z velkých problémů, se kterými se tady na serveru musíme potýkat.
      Velmi často se stane, že se do té doby velmi aktivní člověk z nějakého důvodu přestane DA věnovat. Ve chvíli, kdy je ochotný to na rovinu přiznat a pomůže nám hledat řešení, je to všechno v pořádku a funguje to dobře. Problém nastává tehdy, kdy je přesvědčen, že se situace zase změní k lepšímu.

      Nicméně už i v téhle oblasti jsme nasbírali nějaké zkušenosti, takže už to není tak tragické. U některých funkcí jsme to vyřešili přímým zdvojením (máme například dva adminy na PJe), jinde se snažíme tlačit lidi k tomu, aby si našli svou „pravou ruku“, a jinde se zase snažíme včas podchytit situaci, kdy by delší neaktivita důležitého člověka měla způsobit nepříjemnosti ještě před tím, než ta situace skutečně nastane.
      Nicméně určitá obměna lidí je normální a už jsme se s tím snad všichni naučili žít :)

      Vraťme se teď zase trošku zpátky k tobě samotnému. Ze zakladatelů jsi v admin týmu už jenom ty. Když jste začínali, představoval sis, že DA bude nakonec vypadat takhle? Nejen, co se týče funkcí, ale i komunity a podobně? Neměl jsi někdy chuť DA předělat? Přeci jenom, teď už je DA v zásadě „svérázným puberťákem“, který už tolik nepotřebuje své rodiče.
      Když jsem psal první knihovny a dával s ostatními první verze pravidel a principů, na kterých bude nový web postaven, tak jsem si ho určitě takhle nepředstavoval :) Myslel jsem si, že dělám web pro pár desítek lidí s podobným pohledem na hru RPG online. Jak určitě víš, většina z nás původně fungovala na serveru Torch, který se v té době začal ubírat trochu jiným směrem (rušil klasickou textovou formu hry a snažil se o graficky atraktivnější „klikací“ variantu á la Ultima).

      Nicméně už během několika málo prvních měsíců jsem zjistil, že se nám podařilo vytvořit něco, co funguje na mnohem obecnější rovině než „web pro kamarády“. Myslím si, že jsme dobře využili té prvotní atmosféry nadšení a přilákali sem skvělé vypravěče a hráče, stejně jako lidi, kteří sice moc nehrají příběhy, ale zato skvěle tuží komunitu :) Právě na těchto lidech DA stojí a padá.

      A jestli jsem měl někdy chuť DA předělat? Měl, a víckrát :) Povětšinou se jednalo o technické záležitosti (ty nejsou tak zajímavé), ale několikrát mě třeba mrzelo, když jsem narazil na hranice, které jsme si sami dali (nebudeme komerční, budeme jen v češtině atp.). Ale nakonec jsem s odstupem času vždy došel k názoru, že to tak má být ;)

      A jak se smiřuješ s tím, že DA už se vyvíjí samo o sobě? Že už se mohou udát změny, které nechceš? Nevím přesně, jaký je věkový průměr na DA, přesto bych ale řekla, že jsi nad ním, a tedy tvůj pohled se musí zákonitě lišit (nebo ne?). Jak celkově přistupuješ k budoucnosti DA?
      To je zajímavá otázka. Pravda je, že jsem si prošel třemi fázemi.
      První, tvůrčí, spočívala v tom, že jsme DA aktivně tvořili, já kecal skoro do všeho a měl jsem dobrý pocit z toho, že to všechno tak nějak drží pohromadě a vím o všem, co se šustne. Na DA jsem trávil spoustu času a když už jsem na něm nebyl, byl jsem někde v hospodě s ostatními a stejně řešil a sepisoval pravidla, vymýšlel moduly a plánoval možná vylepšení.
      Ve fázi druhé Dark Age natolik vyrostlo, že už prostě nebylo možné, abych se zúčastnil všeho. Tohle období bylo skutečně náročné a hezky se časově sešlo s podobným problémem v práci (stal jsem se vedoucím vývojového oddělení jedné menší firmy a musel se naučit určitě věci delegovat). To bylo frustrující! Naštěstí jsem v tomhle dospěl. Na DA mám tak málo času, že si pečlivě vybírám, do čeho ho budu investovat. Výsledkem je přeškrtnutá kostička u mého nicku, samostatní a kompetentní admini (kteří mě v případě potřeby prostě přehlasují :)), knihovníci… a spokojený Don, kterému už nevadí, že občas prostě nemá přehled a nechává nejen práci, ale i rozhodování na jiných. Je to leckdy poměrně zábavný, jindy zase smutný pohled, ale jinak to nejde.
      Přesto se ale samozřejmě snažím alespoň rámcově věci usměrňovat, protože moc stojím o to, aby si DA zachovalo určitou konzistentní tvář.

      Takže věřím, že DA se bude v rámci rozumných vymezených mantinelů posouvat a vyvíjet dál s tím, že ten štafetový kolík si předá ještě několik generací adminů, vypravěčů a hráčů.

      Řekla bych, že tímto jsme vyčerpali (skrz naskrz) téma ohledně DA a další otázkou už bychom opakovali, co jsi řekl. Zdá se totiž, že máš v hlavě opravdu ucelený názor, který prostě nezměníš (to se ale dalo čekat). :o) Takže zbývá poslední otázka, co bys sdělil všem duším DA? Nějaké nesmrtelné heslo ty sám jsi totiž důkazem toho, že DA může bavit i po tolika letech, životních změnách, které ne vždy máš ve svých otěžích.
      Nesmrtelné heslo? Ty nejsi nenáročná :) Spíš než nesmrtelné heslo dám jednu radu: Potlačte strach ze změn a přijímejte výzvy a příležitosti, které vám život dává - jen tak se něco naučíte a něčeho dosáhnete. A pokud se žádné neobjevují, vytvořte si je sami.

      Díky moc za příjemný rozhovor a doufám, že se na stránkách DAily Mirroru ještě potkáme (třeba v opačných rolích :)).

      I já ti děkuji a přeji, aby sis užíval svého drobného zázraku života a to nejen zrození DA, ale i Kačenky. :o)

      Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v srpnu 2011.


      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2019 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).