Úvod do mytologie Moire 12. března 2018
Snad každý ví, že mýty – příběhy bohů, hrdinů s nadlidskými schopnostmi – vznikaly z nutnosti vysvětlit, jak vzniknul známý svět, tradice, i to, jak tento svět skončí. V době, kdy věda byla teprve v zárodku, cítili lidé potřebu zdůvodnit, proč každé ráno vychází slunce nebo za jakých podmínek prší. Tyto znalosti byly pro naše předky klíčové, protože na přírodě závisel jejich život. Strach, že kvůli chybě si pohněvají bohy a slunce nevyjde, je přiměl zbožštit přírodní úkazy, aby s nimi mohli pomocí modliteb a rituálů komunikovat. Například Aztékové ve své obavě, že slunce přestane vycházet, zašli tak daleko, že svému slunečnímu bohu Huitzilopochtlimu obětovali ještě bijící srdce nepřátel, aby jej uctili a zajistili si tak jeho přízeň. V čem se tedy liší mytologie různých kultur a co je naopak spojuje? Čím se vyznačují? Na tyto a mnohé další otázky se budu v tomto sloupku snažit hledat odpovědi. Jelikož nejsem studovaný vědátor odborník, je pro mne otázka, zda bylo první náboženství, nebo mytologie, srovnatelná s tou, zda bylo první vejce, či slepice. Z velice prostého důvodu, a to toho, že tato rubrika nemá být místem pro filosofické polemiky, si jednoduše určím, že budu pro snazší srozumitelnost do mytologie zahrnovat i náboženství, abychom si některé ze zásadních rozdílů a specifik mohli snadno ilustrovat. Prvořadý faktor ovlivňující rozdíly a také podobnosti mýtů a náboženství je faktor geografický. Může se zdát, že jde o vcelku triviální poznatek, a vsadím se, že skoro všichni se v tomhle místě plácnou do čela a řeknou si: „No, jasně. To je novinka.“ Naštěstí geografická poloha sídlišť starověkých národů má pro jejich víru naprosto klíčovou roli, a tedy i mnohem dalekosáhlejší důsledky. Jako příklad nám toto může pomoci ilustrovat srovnání základních rozdílů v egyptském a nordickém pantheonu. Zeměpisné, historické a z nich vyplývající rozdily v životním stylu jsou i pro laika natolik markantní, že i bez zahlcení zbytečnými fakty a závěry sám pochopí, jak důležité je toto, i když na první pohled samozřejmé, rozcestí. Obživa, potažmo život Egypťanů, jejichž sídlo se, jak také víme, nacházelo na březích Nilu, závisela především na úrodě z polí v bahně, které zbylo po pravidelných záplavách. V nejlepších časech mohli sklízet i několikrát ročně. Germáni, a hlavně ti severští, kteří si za domovinu zvolili ve srovnání s egyptským zemědělským rájem podstatně nehostinnější severní Evropu, byli spíše než na úrodu odkázáni na lov nebo rabování sousedů, jak dokládají četné historické prameny. Teď, když jsme si ozřejmili již zřejmé geografické rozdíly a důsledky, které z nich plynou, můžeme se podívat, co takový rozdíl v podnebí udělá s hodnotovým žebříčkem kultur. Když se velice obecně podíváme na zaměření egyptských bohů a bůžků, zjistíme, že jejich většina je nějakým způsobem orientována na plodnost, úrodu, slunce a obecně počasí. Zato Germáni a jejich pantheon jsou téměř výhradně orientováni na boj, válku, sílu, pomstu a spravedlnost nebo třeba moudrost či lov. Staré kultury byly bezvýhradně odkázané na milost a nemilost přírody a podmínek, v jakých byly nuceny žít. Ať už šlo o chladný sever, dusnou a neprostupnou střední Ameriku nebo suchý a horký Egypt, a přestože každá z kultur měla svého boha nebo bohyni plodnosti, války, moudrosti nebo lásky. Ale v každé z nich podle toho, co považovala za důležitější, se jedna nebo více sfér vlivu překrývají a opakují u vícero bohů, jako například: Anuket, Apis (neplést s Anubisem nebo Apofisem), Hapi, Heget, Osiris, Sati, Wadj-wer, kteří jsou všichni egyptští a spojovaní s plodností, nemluvě o dlouhé řadě těch, kteří mají na povel záplavy, déšť, slunce, lidskou plodnost a kterých by vydalo na dalších několik řádků. Na základě těchto poznatků a srovnání božstev (a to je čistě můj názor) lze odvodit alespoň okrajovou charakteristiku každé kultury, aniž by bylo předem známo, kde sídlila a jaké byly její priority. Kromě zeměpisného činitele hraje významnou roli nespočet dalších okolností, které utváří ostatní na první pohled ne tak zřejmé rozdíly, ale dohromady dělají jednotlivé mytologie a náboženství unikátními. Mnohé fajnové rozdíly budeme v této rubrice postupem času objevovat. V příštích měsících už se více do hloubky zaměříme na jednotlivé kultury a jejich specifika, krátce zabrousíme do říše folklóru a legend. Můžete se těšit na mýty egyptské, řecké a římské, mayské nebo keltské a severské. Upřímně doufám, že vás tato rubrika zaujme a že se v ní najdou informace, které jste třeba nevěděli, nebo si alespoň osvěžíte to, co už jste zapomněli. Někteří se možná inspirují ve svých questech, jíní třeba ve vlastní tvorbě. Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v květnu 2009.

Názory a komentáře ( 0 /0 )

[ ZPĚT ]