|
Trochu tě lituji jako člověka. Kam se ženeš? Proč tolik zbrklosti? Pokud měla být tím pocitem neukotvenost a jakýsi neurčitý vztek, pak jsi uhodil hřebík na hlavičku. Ale jinak... ne, tohle asi nebylo pro mě. Já mám ráda ty skladby, jejichž autor, stojící tam někde v pozadí, je mi sympatický. I když třeba píše depresivně nebo zmatečně. Kupříkladu takový Baudelair, ten píše dokonale nelíbivě, ale přesto z něj, alespoň já mám ten pocit, vyzařuje, že stojí za to jeho básně číst pro potěchu srdce, i když třeba nepozvednou člověku náladu. Ale tebe by spíš stálo za to chytit za ruku a přinutit, aby ses zastavil a rozhlédl okolo sebe. Asi si to neuvědomuješ, ale svět je krásné místo, kterému stojí za to věnovat pozornost.
Přesto dávám 1 za dokonalé ztvárnění chaosu.
|