Duší celkem: 1047
Přítomných duší: 0
V krčmách: 0

      Knihovna

      Krásná literatura

      Bivoj – Juraj Červenák
      Matob

      12. března 2018

       
      Jak známo, Slovák Juraj Červenák si rád půjčuje příběhy z historie a předělává je k obrazu svému. Po Černokněžníkovi (zde nevím, do minulosti kterého státu je situován) a Bohatýrovi, ve kterém zabrousil do ruské minulosti, se rozhodl sáhnout do našich českých luhů a hájů a z klobouku vylovil namísto obligátního králíka monstrózního kance na zádech mýtického siláka Bivoje. Málo platné – Alois Jirásek to má již pěkných pár let za sebou, ale při této svérázné interpretaci českých dějin se určitě otáčí v hrobě rychlostí vysokootáčkového ventilátoru a marně hledá lebku, aby si mohl rvát vlasy. Červenák se ani v nejmenším (jak zdůrazňuje na začátku knihy) nesnaží věrně kopírovat historii, naopak z ní jen účelově přebírá některá fakta a postavy.

      Pokud jde o obsah knihy, většina čtenářů znalých Jiráskovy předlohy již třepe rukou: „Já, já, jáá víím!“. Houby, vážení, neboť onen nešťastný incident s přivlečením kance za účelem popletení hlavy sličné Kazi, dcery Krokovy, je pouze začátkem celé dvojknihy. Následuje velká oslava, velká zrada, velký boj, velký útěk a velký návrat velkého kance – zkrátka v Červenákově podání je všechno tak nějak větší… A navrch ještě autor nešetří speciálními efekty v podobě prastarých slovanských magických rituálů na straně jedné a rituálů odlišné víry na straně druhé.
      Abych jen tak nesmetl děj ze stolu – po přivlečení kance se věci trochu zvrtnou, a tak výprava na posvátný levý břeh Vltavy díky zradě jednoho z českých vladyků poměrně rychle změní svůj účel a z obětování slovanským bohům se stane boj o holý život. Dojde k první lehce početně nevyrovnané půtce s cizáky uctívajícími pohanského boha Simurga. V duchu této první šarvátky se pak nese hlavní motiv celé knihy – boj o holé přežití a snaha porazit zrádce z řad Čechů, a především tu masu šmejdů, kteří neuznávají ty správné bohy.

      Nyní je čas na drobný krok zpět – pozorný čtenář si zajisté všiml v předchozím odstavci termínu dvojkniha. Bivoj je skutečně dualogie – první díl nese jméno Bivoj běsobijce, druhý pak Bivoj válečník. Knihy na sebe těsně navazují, tj. kde končí děj dílu prvního, navazuje plynule děj dílu druhého. Nemá cenu tedy kupovat si pouze jednu z knih (už jen proto, že když si je postavíte v knihovničce pěkně vedle sebe, vytvoří jejich hřbety hezký obrázek kance). Proto dvojdílného Bivoje prezentuji jako jednolitý celek, laskavý čtenář promine (nelaskavý nechť mi pošle e-mail na daily@darkage.cz, nejoriginálnější nadávky prosadím k publikaci). Samozřejmostí je (u slovenského autora) český překlad.
      Člověka až udiví, jak tvárná dokáže historie být – z pár „suchých“ faktů vykouzlil Ďuro báječný příběh plný násilí, krve a magie, přesto však čtenáři svým způsobem blízký – zjednodušeně lze říci, že bere známé momenty z Jiráska, mezi kterými si vyplňuje cesty fiktivními událostmi, což z celé knihy dělá víceméně čistou fantasy řežbu. A ačkoliv se kniha jmenuje Bivoj, hlavní hrdina často ustupuje do pozadí, neboť ve hře jsou všechny z Krokových dcer, dva úhlavní nepřátelé a spousta dalších postav, které jsou propojeny s osudem jeho osudem. Navíc je třeba ocenit velmi zdařilé zasazení postav do dobových reálií.

      Zbývá tedy ještě obligátních pár slov závěrem: Červenák není Jirásek – neservíruje věrný obraz dějin kotliny české, ale dělá to zábavně, věrohodně a čtivě. Pořízení obou dílů Bivoje přijde na zhruba pětistovku – popřemýšlejte proto, zdali je příběh ze slovanské mytologie právě vaše krevní skupina. Na druhou stranu – příznivci dobré fantasy po knihách sáhnou bez váhání, neboť kvalita Bivojovi zaručeně nechybí.

      Článek vyšel v časopisu DAily Mirror v květnu 2009.


      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2019 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).