Duší celkem: 1053
Přítomných duší: 0
V krčmách: 0

      Knihovna

      Krásná literatura

      Japonský sen v Café 14
      Kanyapi

      8. ledna 2006

       
      Není to trochu kouzlo? Ta slečna má vlasy jako hady, má křivku krku a brady jako jelínek. Kouří. Má prsten s karneolem.
      Záclona vlasů se shrnuje za ucho, oči obtažené černou linkou. Dým rozháněný zlatým kolem.
      V zrcadle se odráží svět kolem. Houpací kůň za oknem upásá rostlinu v květináči a je tu krásně, tak krásně.
      Ach, proč. Do závoje dýmu se prořízne ruka, rozežene myšlenky, a přesto tu stále cosi krouží. Tak jsem se chtěla vydat na cestu. Město na hřbetě kopce mi otevřelo brány, stromy rašily a ve vzduchu voněl sníh.

      Vysokonohý bratr v haleně s tesklivým pohledem mi podává ruku, vede mě úzkou cestou k bráně, mlčí. Nebe se chvěje modří, bělomodří. Kam jsem to vstoupila?

      Ruka máchla do proudu, voda se zvířila, ode dna se zvedly kamínky. V předvečer první noci, noci která ještě nepřijde, bratr už tu nebyl.
      Kamsi odlétáme. Odlétáme, otevřenýma očima kloužeme po střechách, po měkkých oblacích, vírech sladkého vzduchu.
      Tak jsem tu tedy sama. Ještě mi bylo přislíbeno, že jednou navštívíme zemi, kde je všechno čisté a jemné - dřevěné hobliny, višňové víno, včelí vosk.
      Rychle se smrákalo. V zemi pod mnoha slunci ubíhají mraky divokými cestami, fialové a modré. Vrcholek kopce se věnčí krví, běl nachoví, sláma hoří.
      A pak je najednou zase klid. Úpěnlivá modř zalévá město, bílé zdi usínají, kameny se usazují v korytu potoka. První, druhá, rozsvěcejí se lampy. Mnoho světel, která neozařují intimitu ulic.
      Mám dlouhý cop, to jsem ještě nevěděla, a sandály na nohou.
      Šla jsem k domu na vrcholu kopce, brány se se skřípotem pozavíraly. Cinkání z nitra města na ovčí zvonek.

      Pak někdo prohrábl rukou trávu. Zašustilo moře, modročerně se ovíjí kolem lýtek.
      Vítr běží za námi. Slunce je stále v jeskyni, zrcadlo se rozbilo a bratr se proměnil v ptáka v příboji.

      Tam, na mořském břehu, se mi zdál první sen.

      _____________________________________________

      *psáno jako automatický text v milé pražské kavárně, kterou odkojena, toulala jsem se po cestičkách snů, mýtů, příběhů...*

      Stáhnout jako PDF
      Názory a komentáře ( 0 /22 )

      [ ZNÁMKY ] | [ ZPĚT ]

      NickZnámka
      Alizee1
      Aquarius1
      DarkHunter5
      Divac1
      DonSimon1
      Ferro_the_King1
      Filipopo1
      HadejKdo2
      Hewar5
      Christopher1
      Liza.Ginmi1
      Lukis5
      Lutus1
      Lynxss5
      Meladyanne1
      Milwa1
      MorganaLeFay1
      Nonsence1
      Okeya1
      Perilan1
      Stvoritel5
      Trpasle1
      Tufak1
      Zarabeth1
      Zarathustra1


      DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2019 DarkAge Team
      Přepnout na mobilní verzi webu.
      Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).