Názory a komentáře
Odstíny šedé

	Vyhledávání:
	Vyhledávaný text


	(uživatel smazán) Amaia	01:04:17 12. března 2018
	Tohle, zase, začalo načisto dobře - skočilo se doprostřed děje, postava měla potíže, upřímně, zůstat to číst mě nestálo moc sil. Jenže: o tom, že je hrdina městské dítě, naprosto neuzpůsobené na přežití v divočině, si člověk udělá jasno už u divoženek. A pak si začne říkat, o čem ten text vlastně je. Divoženky mají sbírku lebek, ale jemu jako zázrakem nic neudělají (zápletka?). Hrdina potká hejno černých ptáků (ne, čtenáři není potřeba dovysvětlit, že jsou to vrány, druh černého ptáka by bylo potřeba specifikovat spíš v případě, že by to vrány naopak nebyly) a ty si s ním povídají a nadšeně se kolem něj hloučkují (zápletka?). Hrdina potká chaloupku neznámého původu v lese (zápletka?) No a pak se to všechno naráz sfoukne na tři odstavce krátkým lovem na hada (k tomu to vážně spělo celou dobu?) a už se dál neřeší, jak se hladový a mokrý hlavní hrdina dostal z lesa a jak že do toho zapadali ti lapkové. (Napadli oni jeho? On je? Jaká by byla motivace jedněch nebo druhých?) Zkrátka to byla spousta textu, místy docela zajímavého (třeba to, že opravdu maluje jasné obrazy a jasné názvy pro zvířátka mě taky docela oslovily), ale pořád z většiny popisného, ať hrdinu nebo prostředí. Za mě příliš mnoho zabitého potenciálu a nedotažených náznaků.


	Hrun	12:03:15 31. prosince 2017
	Tolpen: Úplně toho šekáka koňského teď vidím. Brr, mám rád pavouky, mám rád pavouky, pavouci jsou naši milí přátelé. Chlupatí přátelé. Brr. Určitě si všechny ty povídky přečtu a třeba k nim zase něco napíšu. :-) Tenhle styl se mi moc líbí. Má to prvek postupného objevování, prvek jakéhosi růstu - pro který jsou podle mě také role-playing hry tak zábavné.


	Tolpen	13:02:27 30. prosince 2017
	Děkuji za tak dlouhý komentář, udělal radost :) Zdá se, žes' prohlédl můj styl příběhopedia, kdy je vskutku svět představován v povídkách spíše než velkým informačním návalem. Ad šedáci, ti vypadají jako trochu zavalitější sekáči se silnějšíma nohama, jsou nápadně chlupatí a šediví. Tohle byl konkrétně šedák menší, který má tělíčko velké asi jako Tolpení pěstička (tzn.asi jako průměrný citrón). Ti sice lidi na svém jídelníčku nemají a nijak zvlášť agresivní nejsou, ale v sebeobraně se je nebojí kousnout. Vzhledem k tomu, že šedáci jsou opravdu silně jedovaté druhy, tak pokud ho nemusíte nutně rušit, je lepší jej nechat být. (Jen tak pro úplnost, asi nejnebezpečnějším druhem šedáka je šedák jeskynní, též známy jako šedák koňský, který považuje hobity za přesnídávku. Nicméně tady se jedná už o tvora, se kterým se setká chrabrý dobrodruh hledající poklad v podzemí.) Jinak mám dobrou zprávu, jestli toho chceš přečíst z tohoto světa více. Životní osudy a neštěstí Ricina Vrány jsou zatím popsány ve čtyřech povídkách celkem - jedna tato, další čeká na korekci, třetí se dá najít poměrně snadno, když jeden trošku hledá, a čtvrtá je ve stavu rozepsaném. Ta dokonce i přestává seznamovat čtenáře se světem a postavami a místo toho je spíše dobrodružně laděná :D


	Hrun	23:02:19 29. prosince 2017
	Po dlouhé době můj první komentář u díla v knihovně. Tolpen, otestuji se na tvém díle. Můžu ti zkraje hned složit kompliment, co bych nemohl že ano, pěkná první povídka na úvod. Jsem rád, že jsem si přečetl po dlouhé době zde právě tohle. Prvního jsem si všiml, jak dobře umíš svými slovy podnítit představivost a vykreslit scénu v mysli čtenáře. Nejdřív jsem si představil les v mlze s černou skvrnou... vypadalo to jako obraz od C. Moneta, a pak se to začlo trochu zaostřovat. No nic, nebudu se snažit to popsat líp, než autorka. Prostě skvělé, nápadité popisy. Dále se mi líbí tvá... hmm.. jakási konkrétnost v popisech. V lese nejsou pavouci a hadi. Místo nich je tam pavouk Šedák(který je zmíněn jen jednou, ale moc by mě zajímalo, jak konkrétně tenhle bad boy vypadá, když ho nájemný zabiják radši nechtěl rušit) a užinovka. To je skvělé, mám pocit, že jsou reálnější. Můžu si na ně šáhnout. Z celé té povídky mám pocit, jakoby pozvolným tempem odkrývala fakta o světě, kde se odehrává. :) Přijde mi, že sis dala záležet i na jménech pro postavy. Ricin se pro žoldnéře a zabijáka náramně hodí. A Žblouš? Podivné jméno pro holku, ale pro mokrou divoženku moc pěkná volba. :D Pobavil jsem se krásně nad tvými vtipnými slovními obraty. - nože ležely kousek od něj a snažily se nereznout - rozhodl se, že červotoč ho tam musí přes noc nějak prostě přežít - Vrána měl noční vidění a noc zase byla v polovině případů tak plná mlhy, že jakákoliv vidění byla absolutně k ničemu - banda lapků, která měla zoufalou potřebu se nechat vykuchat Čte se to moc pěkně. Po větě „Po dlouhé době začínalo být celkem hezky.“ jsem si říkal, kdy se začne dít něco víc. Přál jsem si, aby se začlo dít něco víc, ale zároveň jsem věděl, že budu i relativně spokojený, když to bude tak nějak všechno. Inu, něco se nakonec dělo a závěr už měl jisté zakončení, které bych u povídky očekával. Přesto jsem malinko zklamán. Rád bych si přečetl o setkání s vykucháníchtivou bandou lapků. Rád bych se dověděl něco víc o Ricinovi. Rád bych někdy četl více dialogů. Povídka je to však pěkná a zajímavá. Taková skromná (především v dobrém slova smyslu) a malebná. Přestože je vlastně o zabijákovi, co jde ulovit jedovatého hada, aby ji někomu předal zřejmě jako zbraň? Mokro, slizkost a odstíny šedé. :-) Jsem zvědavej na tvá další díla / obrazy.


	Tolpen	17:45:04 19. listopadu 2017
	Pozorování Ricina v jeho přirozeném prostředí není zdaleka tak zajímavé (a vtipné) jako vysadit ho někam doprostřed lesa a sledovat ho tak. Jinými slovy trpím autorským syndromem týrání postav. Tedy, já jím netrpím. Postavy jím trpí. Samozřejmě mám i oficiálnější zdůvodnění, například to, že Vrána měl za úkol chytit úžinovku, což jsou lesní a luční tvorové, takže hledat toho hada ve městě by byla pitomost, že ano. Za to může Kibe, já si nad tím myji ruce.


	Kanyapi	14:38:53 19. listopadu 2017
	Proč se ten Ricin nedrží města? Co ho vidím, tak se někde brodí listím :D

DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2024 DarkAge Team
Přepnout na mobilní verzi webu.

Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).