Názory a komentáře
POTAASKA

	Vyhledávání:
	Vyhledávaný text

<< 3 >>


	Amduir	20:58:29 28. května 2008
	Otevřít oči Všichni nadšeně prožíváme každičký okamžik života. Všechno je úplně v pořádku a naprosto úžasné. Celý svět je plný možností a překvapení. „Tak ahoj, už musím jít.“ Úsměv na rozloučenou. „Uvidíme se.“ Ještě zamávám. Protírám si oči a usmívám se. „Mám báječnou náladu,“ řeknu a po polibku povím pár slov o tom, co se dělo. Musím chvátat, protože po procházce si ještě budu potřebovat umýt hlavu a oholit se. Rychle se oblékám a hledám obojek. „Tak pojď ušatice,“ rozeběhneme se podél louky. Komu by se chtělo do mokré trávy, ze které už místy ani není vidět hlava. Dnes to je velké lítání za minimum času. Fajn, stíhám. Paráda, ještě není ani osm. Sprcha, šampón, ručník. A břitva. Nemávám s ní jako Sweeny Tod, ale tak je to prostě správné. Sahám po vůni, na kterou mám dnes náladu a ukládám své nejnovější starobylé ostří na prestižní místo. „Měj se hezky, musím letět, zubysko.“ Spouštím to depresivně smíšené CDčko ze včerejška. Schválně jestli dojde k něčemu příjemnému. Až tak nechvátám, ale čára nečára nikdo přede mnou. Stihnu si koupit rohlíky na snídani. Jsem tu dneska první? :-) Fajn. Mám totiž přeci jen osm minut zpoždění. Zvedám nervózně řvoucí telefon. ... heh, kolega-zaměstnavatel úkoluje bezvýznamnostmi kolegu-zaměstnance a rozčiluje se, že proč to nikdo nezvedal. Ach jo, dneska pro změnu žádná práce. Proč toho nemůže být stále nějak rozumně! Poledne, jsme tu jen tři - oběd. Půjdeme k Hofmanům, ne do té hospody u pivovaru, kterou nemohu vystát a kam chodíme normálně. Bezva :-) Diskuse o tom, proč nejím kalamáry, i když mi strašně moc chutnají. Lehce jízlivé protiargumenty s úsměvem vysvětleny a názor je přijat. Prima, dlouho jsme si nějak zajímavě nepovídali. Pár telefonátů. - Navzdory tomu, že jsem na hloupé dotazy někdy až agresivní, jsem nějak oblíbený. Každopádně všem bylo pomoženo, všichni byli potěšeni. Vzpomenu si na včerejšek, kdy jsem měl tak děsnou náladu, že jsem (poprvé v životě) volal na hotline Microsoftu, našel si všechna možná i nemožná čísla, které si hlas přál, a nakonec se spojil s příjemným člověkem, který mi, k mému velkému překvapení, nakonec dokázal pomoci. - Zasloužil by si pracovat s Linuxem, usměju se. Kolegovi-zaměstnavateli (který volal dnes ráno) se mé mrhání časem hrubě nelíbilo, ale ať si trhne! Ale dnes? Dnes fakt není co dělat. Jabber, netlabbot - Vtipy + Lamer. Wiki - MYSQL, Turingův test. :-) Kde to jen bylo? Čítanka? Ciri? Nebo to bylo na Fomalhiwě? (Pokud má jméno ztělesněná beznaděj, co dokáže vzít veškerou chuť do života, jmenuje se Vilma Kadlečková.) Jdete chodbou. Slyšíte několik podivně oblečených osob, bouřlivě se dohadujících o něčem nesrozumitelném. Jsou to zřejmě zaklínači, snažící se přebíjet nějaké kletby. Jejich mluvě dominuje spousta slov jako „algoritmus“ nebo „teze“, prostě něco nesrozumitelného, co si nedokážete zapamatovat, když se na to nesoustředíte. Vedle vás se otevírají dveře a vychází z nich úplně uondaný člověk. Nad vchodem je nápis „Čínský pokoj.“ Je šest. Vykazuji chabé tři a půl hodiny práce, ale prostě nebylo co dělat. Už je mi to vážně jedno. Klíčky, pokračování CDčka. Pocity, které mne dlouhou, dlouhou dobu pohlcují, prosakují napovrch. Hněv, beznaděj, lhostejnost, deprese, sebedestruktivita, prázdona, samota, nenaplněnost. Průměrná spotřeba se stále zázrakem drží pod 6 litrů. Svět se mění v rozmazanou šmouhu. V dáli za mnou mizí houkačka. Připomene mi to, že nevnímám místa, kde obvykle zpomaluji kvůli policii a říkám si, do jaké míry ještě nejsem nebezpečný ostatním. Snad moc ne. Každopádně cítím trochu úlevy. Vypínám motor. Pár hodin klidu. Ještě vyřídit pár starostí a pak se rozpustit v milujícím obětí ... a zase otevřít oči. ... no a tentokrát jsem to „hodil na papír“. Kam s ním? Na zeď? Co vlastně zbude po člověku na zdi? Jo, jo. Tam by to patřilo. Ale strčím to za POTTASKU, a klidně si reagujte, jestli vám to za to stojí.


	Lutus	16:15:38 10. září 2007
	Já si teda sice taky pamatuju, ale ne tak dopodrobna. Většinou si ani nepamatuju proč :D


	Amduir	14:10:41 8. září 2007
	Moc děkuju za milé hodnocení:-) Písničku doporučuji si poslechnout v originále. Kany of Warming Heart ji před spaním na požádání určitě zazpívá.


	Perilan	10:26:05 8. září 2007
	Zajímal by mne název písničky. A já bych chtěl být zase Pootaska. Hrozně mi imponuje představa, že při hádce se sestrou bych protiargumentoval ještě ve chvíli, kdy by ona svůj argument vyslovovala, a do toho bych stačil posekat trávník, zrýt záhony, otrhat rajčata a dát si špinavé prádlo do pračky, abych jí tak sebral vítr z plachet. Určitě by se na tom chybky daly najít, ale člověk je u tohohle nehledá. Pro výbornou invenci a střelenost, stejně jako z obdivu, že si dovedeš svoje sny - jak už řekla Ter - pamatovat, dávám jedničku.


	Teranell	09:10:31 7. září 2007
	s těmi "gaimanovskými" dílky se teď nějak roztrhl pytel je to střelené, přesně jako mají sny být. a vůbec, obdivuju, že si to tak pamatuješ - já všechno zapomenu jen co se probudím :)) moc pěkná dvoječka


	Lutus	20:21:32 5. září 2007
	Peknej sen:) ja ze spani zatim jenom slozil basnicku, ale zapsat si sen na to sem nikdy odvahu nemel. Takze jestli jsem to spravne pochopis Potaasky i Slambury nemaji zaklad mimo tvou mysl:) 1


	Nonsence	01:35:49 3. září 2007
	tak takove sny nemivam:-)


	Nefer	10:50:54 26. srpna 2007
	Jednička... Fakt dokonale střelený a moc poutavě napsaný.:)


	Amduir	00:17:40 26. srpna 2007
	Děkuji. Po pravdě řečeno jsem to ani nechtěl dát někomu číst, ale když se vám to líbí, tak příště zas něco zapíšu.;-) Šlambura i potaaska vypadá na první pohled jako člověk. Oba živočišné druhy vládnou magií dost silnou, aby iluze byla dokonalá. Kdo ale dokáže prohlédnout PNJ (viz Douglas Adams), ten bude vidět šlamburu nejspíš jako podivnou existenci ploužící se pokud možno kalužemi. Já si taky říkám, co proti nim potaasky mají. Ale něco tam určitě bude.;)


	Jon	22:50:20 25. srpna 2007
	Taky se mi líbí (známka 2) !!! Dokonalý sen :) Šlambury jsou super. Já bych chtěl být šlamburou :))

[1] [2] [3] [4]

DrD je registrovaný produkt firmy Altar. Copyright © 2005-2024 DarkAge Team
Přepnout na mobilní verzi webu.

Vytištěno ze serveru DarkAge (www.darkage.cz).