Zdá se, že se nám všechny hodiny v Knihovně posunuly... Matně se vzpomínám, že to tak nějak dělaly i vloni... Každopádně, je tu najednou hromada času navíc, kterou můžete vyplnit svou oblíbenou činností, čtením!
Do oddělení Poezie se vracejí nějací dobří holubi, i když... počkejte... spíš to budou havrani, jak tak koukám z okna...
Shellma - Až jednou
...a pak tu jsou i nějací novější, zase ale pravidelní přispěvatelé, tady v Poezii například
Azeret se Sonátou pro umělce, takže alou, umělci všedního dne, skočte si pro trochu pochvaly.
Do Prózy se nám tentokrát malinko prolnuly příběhy duší DarkAge v krátké povídce od Tolpen. Nad planetou Canlyn plane Polární zář... a dál si přečtěte, je to takřka miniatura.
Kdo raději nějaké to bahno a boj o přežití, ten jistě nepohrdne Wofricovou Cestou k ohni.
A za závěr něco pekelně romantického, baladovitého a se zaručeně špatným koncem. Trocha svatebních závojů vlajících nad útesem v temnu a mokru, to se ke Svátku Mrtvých docela pěkně hodí - Milující duch - Ayira.