|
Jede jeptiška ve vlaku a přistoupí dáma v nádherném kožichu.
Jeptiška, zbloudivší z cest Páně a střídmosti, se osmělí a zeptá se:
„Promiňte, ale prosím Vás, kolik stál ten krásný kožich?“
Dáma se lehce pousměje: „Jednu noc lásky…“ Dáma o něco později svlékne
kožich a objeví se nádherný briliantový náhrdelník. Jeptiška, zvědavá, zase
nevydrží pokušení, které jí Bůh přichystal a zeptá se na jeho cenu.
„Dvě noci lásky…“ odpoví dáma. Pak si stáhne i rukavičky a na ruce má
decentní, ale nádherný prsten.
Jeptiška se zase ptá. „A tohle byly tři noci lásky, co?“ Dáma tiše přikývne.
Večer jeptiška rozjímá ve své cele a ozve se zaťukání. Jeptiška se zamyslí
a řekne k zavřeným dveřím:
„Víte co, otče, … jděte do prdele i s těma svýma karamelkama!“
|