na DA jsem nezažil, ale jedna má družina v DrD vlastnila hospodu. Byla to taková jejich základna, kde hospodařili členové, zatímco jejich druhové co měli dostatek zkušeností se rozběhli do svých škol a akademií... a když byla družina na výpravě, staral se jim tam o to takový jednonohý trpaslík. Bylo to dobré - vydělávalo to plus mínus tak akorát na sebe a poskytovalo mi to páku, jak popostrčit hráče dál. Měli o co přijít.
Vexar: s něčím souhlasím, dodal bych:
- opadne tvrdá snaha hrát někoho jiného a hráč do postavy dá víc sebe
- máš delší časový rámec aby jsi ohodnotil jak se postava reálně chová (vymyšlená historie se většinou kardinálně liší od reálných reakcí na problémy)
Není, ale nic nevadí když zase upadne v zapomnění a za měsíc se zde někdo zeptá "A co si myslíte o přesvědčení?" načež debata proběhne nanovo.
Ale nové téma by šiklo... třeba postavy a jejich majetek ve statcích (chalupa, pole, tvrz...) - zažili jste? zažili jste zde na DA? Jak se to projevilo ve hře?
Angeluss: Vítej do klubu
Lutus: Jo von je to respekt tak to jo potom.
Sniper: to bude asi proto že po roce hraní hráči mnohem více a lépe rozumí charakteru své postavy. Jako říkejte si co chcete ale za jeden den či noc vymyslíte maximálně linky podle kterých se to má ubírat. To dolaďování pak holt přijde potom v akci.
A mimoto tu změnu mohly mít na svědomí zážitky.
Jinak mám dojem že tohlé téma je víceméně rozebrané tak by to chtělo nahodit další aby jsme měli co kritizovat
Pozn bokem: po roce hraní, aniž by si to hráči uvědomovali, posunulo se skoro vždy přesvědčení o 1-3 stupně a pokud se nestanovila jasná kritéria pro jejich zpětné ohodnocení, nikdo si toho ani pořádně nevšiml...
Vexar: to všichni nechávají tvůj hlas doznít v ozvěně:D
třeba já si vytvořím charakter a pak nad ním dumám a říkám si... sakra jaký je tohle asi přesvědčení. Objektivně ho zhodnotím, nějaký přesvědčení na něj prostě napasuju a pak to případně obhajuju před PJem ve stylu: "ale ty toho svýho neutrála hraješ spíš jak zmateně dobrýho" "to protože se ještě nedostal do situace, kdy bych ho hrál jako zmateně zlýho..."
jinak házení kostkou je podle mě buď pro hráče a-la nepopsaný papír a nebo naopak pro zkušené univerzální hráče, kteří dokážou zahrát cokoliv. Prostě pro někoho u koho je to jedno...
Ty atributy se uvažují dle prostředí a zbůsobu dosavadního života u veliké většiny příslušníků zmíněného druhu. Je možné je minimálně poupravit ale vždy jen tak aby když na jednom místě přibyde tak na jiném místě zákonitě musí ubýt. trvalá zlepšení se dají vyřešit jen skrze zážitky, splněné úkoly, zkušenosti či sem tam nějaký ten magický předmět.
Vždy by ale měli být počáteční postavy víceméně vyrovnané. Ona se ta propast pak lépe ukáže v tom jak kdo umí za daný charakter hrát.